Zuzanka u lékaře...

(už dlouho jsem jen tak neplkala )
Už v autobusu začínal den nabírat správný směr Tak si tak v klidu jedu, (řeknu vám,moje nová červeno-bílá pokrývka hlavy docela budí pozornost - lidi na mě koukaj jak na dementa víc jak dřív ...a to teprve až na tom budu mít rolničky,to bude ono ) a pozoruju řidičku,jak zdraví ostatní řidiče...ona vždycky pustila volant a začla oběma rukama mávat jak nějaká postavička z Teletubbies ...řeknu vám,když to dělala čtyřicetiletá žena tak to vypadalo fakt zajímavě No,dorazila jsem k doktorce...tam,ač bylo teprve pět minut poté,co začla ordinovat,bylo totálně narváno ...odevzdaně jsem se zařadila do fronty a že teda budu čekat.. Ono čekání mi notně krátila asi tříletá holčička,která tam nejprve jen seděla vedle svého staršího bratra (nic nevidim ) a pak to spustila - nejdříve se zvedla a začla tam chodit a cukala hlavou jak při nějakým pokusu o break dance a poté začla ve velkých kruzích běhat kolem svého bratra,což provázela slovy "nechytíš,nechytíš" no,pak tam sebou ještě plácla na lavici a cukala sebou jak ryba na suchu,ale to se špatně popisuje ..pak jí bohužel bratřík vtáhnul do ordinace,takže srandy byl konec Pak z ordinace vyrazil nějakej tatínek s ubrečeným tak tříletým klukem... otec se pustil do uklidňování slovy "Nebreč už,vyděsíš další děti a ty se tam budou pak bát jít." pak dodal "Třeba tady holčička by se mohla bát."...a v tu chvíli bych přísahala,že ukazoval na mě (ale bála jsem se ) No,po celý věčnosti,kdy jsem se dostala na řadu jsem teda vlezla dovnitř...po úvodním pokecu (nevim proč,ale pořád mám pocit že ta doktorka mě moc nemusí - možná proto že tam otravuju tak často ) mě teda vyšetřila,přičemž mě zase stihla sprdnout slovy "Zuzano ty bys byla hezká holka,kdyby ses nehrbila jak paragraf!!" ,pak mi s lítostí oznámila,že zítra přijdu o další ranní v obchoďáku (hur...ehm...to je škodááá ) a nakonec mě poslala ještě na sedimentaci... To byla hezká scénka sama o sobě...sestra nemá ráda když se jí tam někdo složí ,tak mě poslala lehnout...to by samo o sobě nebyl problém,kdybych ovšem to dětský lůžko odhadla a nepodařilo se mi při lehání narvat hlavou do topení . No dobře,ležela jsem,sice lehce otlučená,ale ležela...sestra mi odebrala krev a pak ať si sednu...jelikož jsem byla asi hodně bílá,tak mi sestra ještě dala bonbon abych do sebe dostala nějakej cukr...řeknu vám,ten pohled co na mě vrhli lidi z čekárny,když viděli jak jsem velká a že ještě musim dostat bonbon že jsem se nerozbrečela,jen tak nezapomenu (ale abych dostala obrázek to ne ) No,pak jsem se zas přemístila do čekárny a překvapivě jsem čekala . Tam mě ještě pobavila holka,asi tak stará jako já,co tam byla s otcem (já osobně si nevzpomínám že se mnou někdy v životě byl u lékaře otec ).Zmiňovaná slečna tam tak seděla na židli,rozhazovala všude kolem nevraživý pohledy (to schvaluju ) a pak se tak najednou otočila na otce a povídá: "Ale já do tý školy nechci!!!" No,její otec pro to moc pochopení neměl,takže slečna tam (k mé radosti ) předvedla hysterickou scénu,že do tý školy nechce,že to nemá cenu a že se na to může vykašlat No,nakonec jsem se dozvěděla,že ve středu té vytoužené ranní stejně neujdu () a mohla jsem se vydat domů... (btw.dneska jsem měla odpoledne ještě menší průšvih,takže pokud budu mít zatržený pc,tak na mě prosím vzpomínejte (i když to půjde těžko )jen v dobrém )