Lyže snížek nehody,den 1.

a dostanu řízek?
První den prázdnin začal asi v sedm hodin (fuj ),kdy mě nemilosrdně vzbudil budík.Po 30ti minutách zoufalýho přemouvání (už tady bylo vidět jak se těšim ) jsem se nakonec zvedla,oblíkla a společně s mámou vyrazila směr Dukla vyzvednout Lenku,která se mnou měla jet jakožto psychická podpora Lenku jsme s její obrovskou bagáží (měla jsem toho o hodně,dobře ne tak o hodně,ale o trochu míň ) nabraly a vyrazily k nám,kde mělo proběhnout nakládání... Po cestě jsem při maminčině výčtu zjistila že nemám zabalený dvě úplně nepodstatný věci, a to ručník a rukavice (jak řikám,úúúúplně nepodstatný ).Mámin návrh nahradit rukavice ponožkama byl sice lákavej,ale přecejen jsem se vydala hledat nějaký rukavice .Ano našla jsem...JEDNU .No,pak jsem ale rozšířila řady rukavic o dvoje bratrovy (to bude mít radost ),takže to šlo... Nej bodem bylo ovšem shánění bot ...nakonec jsem musela zvolit bratrovy,takže se hluboce omlouvám těm co mi půjčil Incik,že jsem o nich řekla,že jsou velký Pak už jsme se tak nějak slezli a byl čas vyrazit... Po cestě jsem se snažila na mamince vyžebrat řízek,co jsme dostali v krabici od Lenčiný maminky,nicméně moje maminka byla neoblomná,takže jsem si musela ten řízek vybojovat když opustila auto Po dorazení na místo nastala první rána - ukázalo se,že jsme dostali o pokoj míň,což znamenalo že budem bydlet v jednom rodiče a v jednom děti .... Řeknu vám, půl dne jsem se utlemovala při představě tý bitvy,co se strhne o to,kdo vedle mě NEBUDE spát (přátelská atmosféra vládne ..jinak řečeno,osazenstvo pokoje mě nesnáší ) Nakonec nám ale přinesli a postavili palandu navíc,takže nic (a to jsem se tak těšila ) Po ubytování nebyly naše vyhlídky díky těm čtyřem okolnostem co jsme s nima měly bydlet moc barevný,ale já jsem celou dobu věděla že se to zmákne Po obědě jsme s Lenkou radši vyrazili přes hřbitov na procházku...(řeknu vám,tady to miluju - je chata,metr místa a hned plot hřbitova ) Po návratu jsme se umístily na pokoj (kdo by to neudělal,když tam ty individua nebyly a čekaly jsme než nám správce dostaví už zmiňované lože... Pak jsme se s radostí (haha ) vydaly na sjezdovku,protože se za náma stavila známá a dostala jsem od ní (kolikátou za ten den už? ) ehm,vynadáno,že je koupená permice a my se válíme na pokoji (eště že se nikdy nerozčiluju ) Na sjezdovce jsem si překvapivě rychle vzpomněla jak se lyžuje (loni mi to trvalo půl hodiny ),takže jsem pak už jen jezdila kolem Lenky,která stála na lyžích podruhý v životě a opruzovala jsem jí Večer jsme pak zase zapadly na pokoj,kde já jsem začla studovat manuál k foťáku (to brzo ) a Lenka v posteli předstírala,že je jí děsná zima (kdo by na to skočil? ) Zbytek večera jsem se už jen tak nějak psychicky připravovala na soužití s osazenstvem pokoje a čekala jsem až Incik zavolá... Asi po hodině čekání,když jsem tak spráskla ruce a pravila jsem že si budu stěžovat mi náhle přišla smska,že jsem nedostupná,takže zas žádný stěžování nebude Tak jsem na sebe hodila čepici a vydala jsem se na balkon (vrabci štěbetali /než přimrzli /že je tam signál ) No,když jsem se značně promrzlá vrátila dovnitř (nevzít si bundu byla první chyba ),tak jsem se tak rozveseleně (ten hovor byla první pozitivní chvíle prázdnin ) podívala na Lenku,spráskla jsem ruce a řekla jsem,že na ně se...ee kašlu a že si ty prázdniny zkazit nenechám No,tak do toho Fotodokumentace k prvnímu dnu dorazí zítra,musim se jít učit