GateCon 2006 II.

"A víte vy co? Korchy-"
Jak jsem už před celou věčností slíbila (překvapuje to někoho? ), tak i plním. Nedá se nic dělat, je tu pokračování mého reportu o letošním GateConu, tentokrát budou základem fotky. Have fun . Pondělí dopoledne, právě jsme se nakvartýrovali do vláčku, některé to totálně nebere, Lenka se profesionálně usmívá, Jogi se radši schovává, Jimi pózuje a já se ještě tlačim na sedačce s ostatníma. Ne na dlouho, za chvíli to vzdám a usadim se na karimatku na zem proti nim.


A uz jsme o dve a kus hodiny a x kilometrů dál a pomalu se táhneme směr KD. Než si řeknete, jak málo je nabalená ta holka nalevo uprostřed, musim upozornit na fakt, že ta k nám nepatří (a dle vstupenky už je evidentně ubytovaná)


A už jsme dorazili, na mé milované ZPM už zaútočil Reaver a kolemstojícím kapou sliny. Což mi připomíná loňskej příchod, kdy jsme rozbalili mokrý karimatky a všechno a Reaver že načne ten dort. Incik vzal slavnostně krabici do náruče a po dramatické chvilce ji otevřel Reavovi před obličejem. Nebejt přes ten dort položenej papír a na něm ještě nůž na krájení, možná by to mělo lepší efekt .


Moje snaha o zvelebení našeho koutku graduje, vytahujeme jakejsi stojan na cosi a lepí se na to letošní plakát, když už nemáme dveře. Ráda bych upozornila na to visící DiDo, s ním to bylo velice zvláštní, další den už tam nebylo, páč ho někdo evidentně sežral .


Úterý, vyskytujeme se na první přednášce GateConu ve velkém sále. Jsem fascinována Zelenkou, nejen, že nemá chudák pořádně nasazenou hlavu, ještě s těma anténkama za ní vypadá jak nějakej mimozemšťan. To se řekne, toto .


Stále úterý, máme za sebou nálet na místní hračkářství a vykoupení všech vodních pistolí a probíhá další vodní bitva. Někteří nabírají munici, jiní nezúčastněne sledují (že, Lenko? ), jiní si dávají oddych na zemi a já na Jackovi názorně předvádím zákeřný "zádový útok". Ale jak se mu to líbí .


Jelikož mě následné polehávání na spacáku dosti nudí, vyrážím s myšlenkou, že si nasadim na hlavu spacák a půjdu do KD. Nikdo se mnou nechce jít. Chvíli dorážím a daří se mi nadchnout Jacka, který jakožto další bulánek nadšeně vyráží se mnou. Tady momentálně čekáme, až bude i mně přinesena výzbroj.


A už jsme zase zpět. V KD nic, nicméně po cestě jsme pár lidí rozhodně zaujmuli . Ještě fotečka a už honem ven, jelikož můj spacák do mínus osmi přecejen asi není na letní producírování po ulici vhodnej .


Přichází středa a s ní náš první větší kompost. Po pěkně zavedeném vykřikování "něco" - "SUX" padá nápad na vyvěšení plakátu. Incik ho ve chvilce zhotoví a už to visí. Jimi mi ještě hezky pózuje, nicméně vy jistě víte, kam se dívat, že? .


I když...tady se zaměřte asi na něj, z toho kluka něco bude .


Náhodný záběr přilehlé tělocvičny. Nevím jak vás, ale mě představa pobytu tam někde uprostřed teda děsila až do konce conu. A že ještě pár lidí ke konci přijelo.


A tady už naše, mnohem pohodlnější, ležení. Jack jako už standartně zařezává a zbytek se tak nějak povaluje. Co se toho nepořádku týče, toho se neděste, bylo to tam i horší .


Jack se ale nepovaluje dlouho, jelikož Jana vytahuje nafukovací balonky zakoupené v místní trafice. Že se hoši umí zabavit....


Jedna z cest z místní Samky. Na náměstí jsme si povšimli náspisu na jakési tabuli, dostávám dobrou vodu, Pepsi a s krabicí od paštik na hlavě pózuju. Romantika, ne? .


Čtvrtek trávíme v kině. Na Narnii, Karcoolce, dvojce Underworldu, Wallaci a Gromitovi a na Zemi mrtvých. Při čekání mezi filmy zabíráme v kině nově umístěnej fotbálek a necháváme v něm solidní peníze. Ale co je nutno poznamenat, mezi týmy já-Jack, Jimi-Lenka a Incik-Jana zprvu vedeme my s Jackem .


Když asi posté narážíme na plakát zvoucí na Xenafest, následně tam i razíme. Co se týče tohoto výjevu, byli jsme na Xena Jukeboxu, kde se vyskytovala i music videa s Herkulem. Musím poznamenat, že ze strašně zpomalené scény, kdy si Herkules takto leje na tělo vodu, strašně si to užívá a k tomu hraje neskutečně zamilovaná hudba jsem se tlemila solidně dlouho .


Jack opět chrápe a mně při pohledu na jeho polohu napadá pěkná věc. Diktuju, Incik píše, fotím. Chudák malej unavenej....


To ovšem zmerčí Jimi a hned pokračuje "zneužívání" Jacka dál. No nechcete ho? .


V pátek nás navštíví vysmátý panák s flaškou vodky. Nutno uznat, že video, ve kterém mu Jack ustřelí hlavu airsoftovou P-90tkou stojí za to .


Balónky má ovšem v oblibě i Jimi, když vyrážíme na zmínění Xenafest na promítání, jelikož se na GC nic neděje, Jimi si zabírá jeden balonek a dělá si z něj hrbeček. Musím poznamenat, že jako stojan na klobouky je to perfektní .


Večer trávíme na spacáku. Když tu se dostaví Scárlett, jestli nechceme pizzu, že jde do místní pizzerie. Nakonec i chceme, já s Janou si ji bereme napůl. Sice z ní musím obrat cibuli, nicméně vypadá skvěle.


Čas na další kompost. Nápad plodíme už někdy odpoledne, ovšem náš "kamarád" Korchy (hodně špatně snáší hlášku "Korchy si vycpává trenky!" a "suxování" jeho oblíbenejch seriálů, takže nejen že nás přestane zdravit, ale i si nás nevšímá ) se nechce odtrhnout od spacáku, tak musíme čekat. Když se vrátíme ze sprch a pánové zrovna odcházejí a Korchy s nimi, beru izolepu a dávám se do díla. Bohužel někdo není schopnej snýst srandu a okamžitě to servává .


Sobotní momentka. Hádejte, kolik je hodin. Ano, půl pátý odpoledne .


Nedá se nic dělat, čas se nám krátí. Je neděle (než vás zmate datum na mé vstupence, nevzala jsem si devátého), máme už sbaleno, věci na recepci a jdeme z nákupu. Jelikož se všem zdá nápad vzít si krabici proti neustálém dešti blbej, dojdu díky Zátkovým těstovinám celkem suchá jen já .


Ještě jdeme na poslední "přednášku", GateConovou dílničku, kde Johny Idler a fis mámí z účastníku dojmy a nápady a pak už je čas jít.


Když si vyzvedáváme věci na recepci Smetanky, nedává mi to a jdu ještě vyfotit, jak to tam po nás vypadá. Ve výsledku bych řekla, že poté, co nám ukradli ty dve velký žlutý matrace, měli jsme tam přímo komfortní ubytování


Co se ovšem zbytku tělocvičny týče, dost mě tam zarazil výslednej bordel. Chápu, matrace a ostatní nemohli vrátit, když jsme tam byli naložený my, ale mám dojem, že vyhodit odpadky není zas až takovej problém.


A pak už jen čekáme a čekáme. Ještě si necháváme vyrobit společné foto a razíme na nádraží, kde už se srocujou odjíždějící a v kase nikdo (abych byla pochopena, nemám na mysli identitu NIKDO, ale jako že tam bylo prázdno ). Potkali jsme tam nicméěn Urzu, se kterým jsme i přijeli, takže cestu zpět jsme absolvovali opět ve stejném složení.


Jelikož naše bagáž byla v součtu dosti velká, nechala nás průvodčí dát si batohy do prostoru na přepravu kol. A tam byl za oknem motýl. A nehorázně mě rozčiloval, páč nechtěl postát. Ale dostala jsem ho! .


Na konec letošního conu musím říct, že byl velmi vydařený. Zpočátku jsem sice měla kvůli ubytování dojem, že to bude na nic, nicméně následné dny mě opravdu překvapily. CO jsme všechno nového zažili, dělali... Oproti loňsku byl trochu lepší, takže se nedá nic dělat než jet na ty další, abych zjistila následný vývoj . Uvidíme se tam? .