Prázdninky moje

vy mě ale se....netěšíte!
Jojo, nečekané se stalo skutečným, zase sem něco píšu - totiž upřímně řečeno, v den vysvědčení jsem v euforii rozepsala příspěvěk, který měl ve výsledku asi 20 řádků, nicméně nestihla jsem ho z důvodu odjezdu na FF dopsat. No a teď tak nějak...si už nemůžu vzpomenout, co jsem vám to vlastně chtěla .
Abych to vzala popořádku - jak už jste si asi za těch 20 dní řáčili všimnout , skončila škola. Pro mě né moc valně, nikdo se se mnou bouřlivě neloučil a ještě jsem získala svůj první skutečný triumf - vysvědčení, které má v závěrečném hodnocení napsáno NEPROSPĚLA. Musím říct, že vedle toho prospěla s vyznamenáním z prvního pololetí to vypadá docela vtipně . Abyste se ale neděsili mého duševního úpadku, mám to jen proto, že jsem z důvodu nemoci nebyla na 14ti denní praxi v Praze (možná jsem o tom už psala, ale jelikož si nepamatuju ani co bylo před deseti minutama, tak to radši napíšu znova ); vysvědčení tedy dostanu na konci srpna a možná mě i do druháku pustí.
Co se mojí kariéry týče, za tu malou chvíli, co jsem psala, že mě vykopli z Intersportu, jsem byla docela aktivní. V první následné brigádě doslova, dělala jsem aktivní telemarketing. "Doobrýý dén, jmenuji se Skalická Zuzana a volám v zastoupení značky Louis Vital, mohu prosím hovořit s paní Novákovou?" "No paní Nováková, naše společnost vám nabízí ZDARMA na vyzkoušení dvě KVALITNÍ pleťové masky s obsahem ALOE VERA! " Musím poznamenat, že ač jsem se setkala s více názory, že tato práce je hyenizmus a nemůže nikoho bavit, celkem mě bavila - už jen ty chvilky, kdy volaného jen můj příjemný hlas tak vytočil, že mi řekl ať si to strčim někam a čekal, kdovíjak mě nevytočí. Když ovšem mojí sladkou odpovědí bylo "Ale jistě, tak vám děkuji za váš čas a přeji vám hezký víkend", ty lidi to většinou rozzuřilo takovým způsobem, že mi tím telefonem švihli a byli nasraní minimálně tejden. Fakt super práce . Tuto krásnou práci jsem nicméně opustila já - totiž poté, co mi dle nějaké blbé vyhlášky na nástěnce bylo jakožto člověku, co neodpracoval 35 hodin za měsíc, strženo z výplaty 25%. Jako kdyby nebyla už tak chudá, že .
Od té doby jsem se poflakovala tak všude a nikde - spíš jsem pekla a na nic pořádného jsem nekápla. Pak jsem ale taky chvíli byla na brigádě ve výrobně lahůdek (ano, můj manžel a děti se budou mít - ty lahodné bagetky, co umím přípravit na sto způsobů ) a nakonec jsem skončila ve městě, kde jsem chodila se žlutou destičkou a lákala lidi, aby podepsali petici proti spalovně tady v Rybitví. Musím poznamenat, že chodit se Šindelou stálo fakt za to, její komentáře typu "tak si naser" když jí někdo odpálkoval, jsem v zájmu zachování psychického zdraví přebrala rychle taky. A z Janiné reakce na "Nic nepodepíšu, já s tou spalovnou souhlasim!", která zněla "si to postav u sebe na zahradě, blbe", jsem umírala ještě dobrou půlhodinu. Tato brigáda se mi celkem líbila, nicméně už v neděli před koncem školního roku bylo jasné, jak to bude na ulicích vypadat - nikde nikdo. No a jelikož je velikost mzdy vázaná na počet podpisů, novou smlouvu na tento měsíc jsem už neuzavírala.
Ovšem teď mám zbrusu novou brigádu. Myslím že to pro vás bude naprostý šok a nejspíš se z toho nikdy nevzpamatujete...ale dělám v .... cukrárně . Ano, dosti nečekané, také proto, že je to navíc cukrárna, kam jsem chodila před závěrečkama na praxi. Kde se mi tak DĚSNĚ líbilo. Ovšem teď už je to jiné. Teď už jsem vyučená, jsem na stejné úrovni jako místní zaměstnankyně a stačí mi zadat práci a já ji udělám. Aspoň do dneška to tak bylo, Kristýna mě najednou začala děsně buzerovat že tohle, tohle a tohle dělám špatně. Tak jsem přestala dělat všechno, protože jsem neměla dovoleno na to šahat . Rozvar se uvařil málem na karamel, bílčák se přešlehával snad 20 minut, ale mě bylo řečeno, ať to nechám bejt, tak jsem přece nemohla nic dělat . Kristýnka nicméně zítra odjíždí na dovolenou, takže ten příští týden bude fakt leháro. Abych nezapomněla, na dvoře za cukrárnou pobíhá takovej černej dalmatin a malé černé štěně. Líbí se mi, jak se se mnou vždycky cpe na záchod, co tam je umístěn ve dvoře .
A jinak? Jinak jsem tak akční, že jsem si aktualizovala profil na libimseti.cz a doplnila jsem nové dorty. A co dál? Dál uvidím, ale nebojte, zase se ozvu. Ač na blogování teď dost kašlu, hrozně mě baví . A abych nezapomněla na to, co je v názvu článku (ano, už jsem zapomněla a edituju vydanej příspěvek), můj problém spočívá v naprostém, ale totálním KOPRu - přijdu z brigády, sednu ke kompu a konec. Nechce se mi nic dělat. Prolezu zpovědnici, lamera, halbot a standartní stránky a pak s tím, že jdu něco dělat..znova vlezu na zpovědnici a lamera, jeslti už tam není něco nového. Tragická lenost a nuda. Opravdu tragická.