17.8.2008, neděle
Je večer a já začínám balit. Dle už standardního seznamu, podle kterého balím pokaždé, nahážu do tašky všechno nutné oblečení, hygienické potřeby a nutnosti, sbalím notebook, botasky a vše naložím do auta a vydám se k Šindele, od níž věci do Podůlšan odveze její máma. Pěkně k Janě dojedu, vše naložíme k nim do auta a vydám se zpět domů. Tak si tak pěkně zasednu k PC, začnu se na ICQ bavit s Jogi a najednou mi oko padne na papírek, který mi leží skoro hned před klávesnicí. No mě snad vomejou, je to seznam věcí, co mě Šindela instruovala, ať vezmu. Ano, s velikou radostí se tedy v deset večer vydávám pěšky s batohem nadupaným věcma k Šindele. Tak si tak kráčím potemnělou ulicí, už jsem skoro u ní a najednou mě osvěcuje krutá pravda. No já se snad pos…já jsem nevzala brusle, o kterých jsem se několikrát bavila s Jogi, že si je mám vzít. Mírně napružená tedy dorazím do cíle, kde samozřejmě zjistím, že nemám ještě další tři věci, co jsem chtěla vzít. Ano, takže prosím k příštím narozeninám ode všech přípravky na paměť s Ginko Bilobou. Nejlépe celou bednu
.
No jo, s paměti jsem taky často na štíru. Doufám, že až budu maturovat, tak se paměť ukáže jako můj spojenec a ne jako nepřítel. :D
OdpovědětVymazatBTW: Ty máš notebook, ani ses nepochlubila. D:
Teda, když jsem Ti psala před několika měsíci komentář k blognutí (tuším že se to týkalo toho, jak zapomínáš věci u nás v jednotě a nejen tam), ať si na paměť pořídíš přípravky s Ginko Bilobou tak jsi strašně protestovala, co si to o tobě myslím a teď tohle :-D
OdpovědětVymazat