Podůlšany II.

tady Helmut, opravář komínů
19.8.2008, úterý
Nevolnost mě ovšem ani ráno nepřešla. Ač jsem měla plány do Podůlšan jasně stanovené (tentokrát si to fakt užít a ne se jen válet), přinesla jsem si lehátko, polštář a spacák pod strom a tam jsem pokračovala ve spánku, ze kterého mě budila nevolnost, což se ovšem protáhlo i přes oběd a nakonec až do čtyř hodin. Na tom, co mi Lenka vyčetla, že jak jsem neaktivní, tak je zabitá veškerá zábava, něco bylo, protože holky většinu dne, zatímco já jsem žvýkala hnusnej banán a gumový rohlíky, spíš tak polehávaly a čekaly jestli ožiju. Nakonec přecijen tak ve tři k nějaké aktivitě došlo, Jogi si vytáhla ven DDR a Šindela střílela ze vzduchovky. Pak už se mi ale udělalo líp, zavelela jsem odjezd k vodě a naskočily jsme na kola. U prvního rybníku nás čekalo zklamání, hned metr od břehu ve vodě plavaly nahusto sinice, tak jsme se vydaly dál (mám pocit, že zítra nebudu mít nohy, protože jsem si toho všimla, až když jsem tam byla asi po stehna ). U druhého už to bylo lepší, ve vodě se vyskytovaly akorát větší řasy. Voda byla celkem studená, ale při troše pohybu byla příjemně osvěžující. Lenka do vody ani nešla a Jogi jen na chvíli, takže nakonec jsem se Šindelou plavala sama. Pak jsem ale pocítila opět nevolnost ze slunce, tak jsme se vydaly zpět. Po návratu a vysprchování nás opět přepadla neaktivita, což skončilo u filmu Hledá se Nemo (dabing na zvracení) a pak u skákání DDR. Už už to vypadalo, že bude večer končit, ale množství coly, co jsem vypila na nevolnost, mě nějak nedovolilo spát, takže jsme se asi hodinu bavily s Jogi hláškami z Henryho Propra, Pár Pařmenů a finálně z humorné mptrojky zvané První dabing porna, což jsme prokládaly návštěvami kadibudky, protože po cole chodim hrozně na záchod. Cesta ovšem nikdy nudná nebyla, ač je to tak maximálně deset metrů od chaty, trvalo nám to vždycky tak deset minut než jsme se vytlemily. Věta "Oh oh, ty to děláš jako královna!" měla totiž vždy ohlas ve formě dalšího záchvatu smíchu Jogi, při kterém jsem zase nevydržela s kamennou tváří já, takže holky asi byly ve výsledku velice nadšené . Touto formou se omlouvám, ale to se fakt nedalo mlčet a spát, když se z vedlejší strany místnosti ozývaly hlášky typu "Seš totální výmaz nebo nepoznáš motýla??", "Žádný hadi neexistujou!!" a "Ohnivá finta!!!" Prostě jsem MUSELA říct "Jsem Helmut, opravář komínů.".