Zombie se vrací

aneb první den školy
18.9.2006, pondělí
Jak už to tak bohužel bývá, po relativně klidných 14ti dnech praxe přišla škola. Psychickou přípravu na tento zásadní moment jsem započla tím, že jsem celou noc nespala. Nutno poznamenat, že zírání do stropu mě zhruba už ve dvě natolik prudilo, že jsem se chtěla dívat na nějakej film, ale nakonec jsem se na to vybodla s tím, že snad už usnu. Paradoxem bylo, že únava na mě padla až teprve po zazvonění budíku, což už ovšem bylo poněkud pozdě. Je to jasné, příště si musim natáhnout budík na deset večer a pak až na ráno . Už po cestě do školy mi bylo jasné, že to bude stát tak nějak za prd a ono taky že jo. Prvním docela pěkným šokem byla naše třída. Jelikož i když letos se otevřelo o jednu třídu méně než obvykle (letos se vůbec neotvíral obor cukrář), tak nějak třídy docházejí a tak jsme skončili snad v nejmenší třídě na škole - vtipné to docela bylo v moment, kdy jsme dorazili všichni, nezbylo jediné volné místo. Přičtu-li k tomu fakt, že třída má pouze čtyři okna, což ve výsledku znamená, že dejchatelnej vzduch je dodáván pouze tak pro polovinu osazenstva, chci vidět příští léto . Další šok mně osobně připravila třídní. Jelikož jsme se s Janou tak pěkně usadily hned u katedry, umístěné na začátku prostřední řady a jelikož jsem se v zřejmě nevhodnou chvíli zeptala, jak to bude se zasedacím pořádkem, bylo mi odpovězeno, že zrovna my zůstaneme kde jsme, protože bysme dělaly bordel (mimochodem sprostá lež ). Sezení s Janou bych sice ocenila (v předchozích letech mi nebylo dopřáno), ale přecejen ta pozice... Pak třídní začla rozstrkovat po třídě ostatní. Nutno poznamenat, že jsem holka šikovná, protože stačilo pár ve vhodnou chvíli použitých a správným tónem řečených "Tak my se posunem o jednu lavici dozadu a je dejte sem." a sedíme v poslední lavici . Během tří třídnických hodin však sranda zdaleka nekončila, už třeba v momentu, kdy třídní psala na tabuli náš nový rozvrh a v zadních řadách zašumělo, když se objevilo na tabuli HV. Třídní to zřejmě nedalo a komentovala to slovy "Hospodářské výpočty, to opravdu není hudební výchova!" . Totálně největší sranda dne ale byla v momentu, kdy právě odzvonilo na hodinu, třídní odcházela a já jsem se s ní za dveřmi o něčem bavila. Zezadu se k ní blížil náš nový učitel a jelikož je třídní menšího vzrůstu, zařadil si ji mezi studenty a začal ji postrkovat do třídy se slovy "Šup šup, slečno, už začínáme...". Jeho dodatek "Jéžiš to je paní učitelka!" po jejím otočení mě totálně dostal . Kažopádně jsem si z jeho hodiny odnesla akorát to, že štíhlý lidi jsou pro něj chcípáci . Nutno poznat, že pan učitel na Chemii (můj oblíbenej, učil před X lety na gymplu v Broumově ) si vybral pro první nástup do hodiny opravdu dramatickej způsob, otevřel dveře, vskočil dovnitř jak koza a vzápětí ty dveře totálně nahlas zabouchnul průvan (nutno ovšem poznamenat, že na nás byl tak natěšenej, že se nás snažil učit už třetí hodinu, která ale měla bejt ještě třídnická ). První den pěkně zakončil fakt, že všechny odborné předměty budou tento týden suplované a příští týden se odebíráme na praxi, abysme pak byli připraveni na naše dva další týdny praxe . Co se dnešku týče, absolutně nejlepším momentem se stal spolužákův pozdní příchod. Šel od doktora a přišel až na třetí hodinu, což byla angličtina a on je němčinář. Hned jak vlez do dveří, začal "Pani učitelko, já se omlouvám, ale já jsem-", pak si nás tak pořádně prohlíd a pak dodal "-si asi splet třídu!" .