no ani moc ne...
Červenec, venku je nádherně. Člověk má volno, může vyrazit k vodě, může provozovat nějakej sport, jet na výlet nebo se jen tak jít projít. Jo, člověk může, jenže já ne. Od chvíle, co jsem se předčasně vrátila z Festivalu Fantazie jsem totiž nemocná. Tedy aby bylo jasno, byla jsem nemocná. Když jsem v úterý po návratu vyrazila k doktorce, nehorázně mi vynadala a připravila mi prima deset dní, protože mi předepsala nějaká extrémně silná antibiotika a sdělila mi, že mám buď hodně hustou angínu nebo mononukleózu. Poté, co jsem si vygůglila informace o této nemoci, lehce se mi zatmělo před očima a celých deset dní jsem psychicky umírala už jen při představě, že tu nemoc mám. Dobře, dieta, to se dá přežít. I nelíbání se dá přežít. Ale měsíční pobyt doma se zákazem veškerých aktivit a až půlroční zákaz sportu?? Sedm dní uteklo nejnudněji jak mohlo a mně se udělalo lépe. Lépe v tom smyslu, že jsem opět mohla normálně jíst, dýchat a polykat, protože moje mandle velikosti golfových míčků si to rozmyslely, 39°C horečka taktéž ustoupila a celkově se mi udělalo dobře. Zhruba v tomto momentě přešla NUDA v nudu absolutně brutální. Jelikož už mi bylo dobře, v posteli mě nedrželo vůbec nic a už i sledování filmů a seriálů, na které jsem celý rok neměla čas, se stalo absolutní vopruzem. Další tři dny utekly a já, už absolutně zdravá jako rybička, jsem se vypravila k lékařce pro sdělení, že jsem zdravá a můžu vypálit na své nové kolečkové brusle, které jsem zatím nestihla pořádně zajet. Odebrali mi krev, po čemž jsem se mimochodem dost nasmála, protože jsem si šla sednout do čekárny a krev šli brát takové asi tak osmileté holčičce, která začala brečet a když jí sestra zabodla jehlu do ruky, začala úplně brutálně vřískat, že to hrozně bolí a Au Au AU, přičemž po skončení celého zákroku ještě brečela asi pět minut a říkala že to pořád hrozně bolí . Když na mě došla řada, vešla jsem do ordinace a začala jsem sdělovat, jak báječně mi je a že bych už mohla být označena za zdravou. Doktorka byla ovšem jiného názoru kvůli mé čtyřnásobné sedimentaci a sdělila mi, že mě čeká další týden doma, v klidu bez námahy a žádného lítání venku. Paráda. Úžasný. Výborný. Zastřelte mě někdo. Skoro celý měsíc prázdnin už je pryč a já jsem byla někde jen pár dní, zbytek jsem prohnila doma. Mohla bych napsat knihu 1000 a jedna poloha v posteli při umírání nudou. Mohla bych detailně popsat každej centimetr stropu, co mám nad postelí. Mohla bych napsat neuvěřitelně nudné paměti o tom, jak se nudím. Jak mě všechno nudí. Jak začnu koukat na film a po deseti minutách bych si nejradši ustřelila hlavu. Jak už mě i spánek nudí. No jo, báječný prázdniny. Vy všichni, co můžete ven, máte moji absolutní závist. Já mám akorát tak sebelítost a neustálý stavy zoufalství z toho, jak mi čas utíká před očima a místo abych si užívala prázdnin, tak se nudím. Příští pátek jdu na další kontrolu. Jestli mě nechá doma další týden tak přísahám, že mi už asi fakt jebne...
Vydrž, Prťka, vydrž! ;) (pokud jsi neviděla Sněženky a machry, tak si pusť to.. ;)) ) O to si pak víc užiješ, až budeš zas moct normálně fungovat.. :)
OdpovědětVymazatA čo by taký Vojta dal za to, aby si mu napísala :-i :-))
OdpovědětVymazatBeztak sa v tom teple nikam nedá ísť, ja som rád za to, že mám klimatizovanú kóju a nemusím sa ísť bicyklovať :D