Stavba začíná

moje plíííce!
Neděle Jak už jsem řekla, začínáme. Véélkoom tu maj kingdoooom!
Pondělí nezačlo zrovna nejlépe. Absolutně nelogicky jsem byla vyslána poté, co Ajs se s prominutim vys... na to, že měl jít na naše nové detašované pracoviště, na jeho místo. Tak jsem šla. Pominu-li, že celejch šest hodin byla pakárna jak svině (dovolím si vysvětlení, celou dobu jsem nedělala nic jinýho než že jsem vytloukala vejce. 10světlých dortových korpusů, 10 tmavých. 10sachrů, 5 roládovejch plátů, tři zadnice buflerů. Hrábne mi. Určitě.) a totálně to zazdil asbolutně arogantní šéf, kterej mi prostě přikázal, že budu chodit od dvanácti do sedmi, ať se mi to líbí nebo ne, je to tam absolutně v pořádku. Po příchodu domů jsem shledala první postup ve stavbě. Futra, co chceme dát pryč, vypadala jak okousaná od obrovskýho králíka a všude PRACH. Úterý Ano, už jasně shledávám předpokládané nedostatky chození na dvanáctou hodinu. Vzbudila mě zbíječka. "Vrhhnnnnnnnnnnnnnnn!". Dvě vteřiny ticha. "Vhruuuuhnnnnnn-n-n-n!". Vteřina ticha. "Vrhuaaahnnnnnn!". Ale v posteli jsem to s mírnými psychickými problémy vydržela ještě hodinu! Vstala jsem. Vyčistila si zuby. Nesnášim prach, co momentálně pokrejvá absolutně všude VŠECHNO. Při čištění zubů cítím jeho chuť. Při smrkání ho vidim. Při dejchání ho cejtim. Ano, absolutně výtečné. Celých sedm hodin jsem strávila děláním pracen. Mimochodem, na pauzy se tam nehraje. Středa "Híííu híííu hííííu híííu". Zabrušují cihly. V osum ráno. FUJ. Konečně jsem se dokopala na výdejnu DPMP, abych podala žádost o pardubickou kartu za poloviční cenu. Ale že to trvalo, tu žádost jsem měla doma už měsíc a půl a morálka žádná . Pak jsem se stavila v bistru na kyselou svíčkovou a s dost podobným výrazem jsem vrazila na cukrárnu. Však se mi taky Hanka hned smála . Následujících sedum hodin jsem dělala vanilkový rohlíčky. Abych teda nevypadla z konceptu dnů absolutně na palici, začla jsem opět loupat vlašské ořechy. Tak co, že? Binec je už stejně tak jako tak už i na stropě .
-> Čtvrtek "Buch buch křach buch!". Omlacování přízemních dlaždiček. "Dome! Dome náš! Z kamene postaven, ty nejsi sám, dome nááš!". Bezdůvodně jsem se vzbudila s účesem jako po úrazu elektrických proudem. Při slabých chvilkách se přistihuju při pomyšlení na školní cukrárnu a nepřítomně si broukám. Něco není v pořádku. V práci teda rozhodně, pokračovala jsem s vanilkovejma rohlíčkama, načež jsem po pěti hodinách dospěla ke stříkání indiánů. Šok! Moje srdce, mé srdíčko to málem nevydrželo! .
-> Pátek Je to tak úžasné, když vás vzbudí kočka. I když se vás snaží cíleně s šíleným výrazem zadusit, je to stejně krásné. Nemá to totiž zvuk jako zbíječka. Kladivo. Pila. COKOLIV. Pak přijdu do cukrárny. Krásný pocit je pryč. (btw. malá kulturní vložka, kdo jste viděl Finding Nemo, možná si vybavíte tu výtečnou scénu, kdy se Marlin s Dory ponoří do hlubin pro upuštěnou potápěčskou masku a zaujme je tam krásné hypnotizující světlo. Poté, co se na něj zamilovaně dívají a říkají, jak krásně se díky tomu cítí, zjistí, že světýlko patří jakési masožravé rybě, Marlin nahodí vyděšený obličej, prohlásí "Good feeling is gone." a oba se šíleným řevem prchají ). Dostávám pro změnu hromadu těsta a jdou se mačkat ořechy. Samy teda ne, konkrétně to potřebuje moji asistenci. No nic, mimochodem, chcete znát týdenní statistiku? No, jestli ne, tak máte fakt pech . 22,43 kg pracen, 21,2 kg vanilkových rohlíčků, 8,5 kg ořechů. Halelujá!. Mimochodem, stavba působí celkem negativně už na všechny. Šlehačka už je z toho tak zblbá, že začla přestavovat taky. Jen pořádně nechápu, jak se jí to povedlo do této pozice dostat .
A co se kočky týče...tuhle jsem se tak vracela do pokoje a Flíčka byla umístěna na jejím už obvyklém místě, na skříňce s učením v tzv. první řadě v kině, zírajíce na myš. Tak se nakonec kvůli mně vztyčila, došla na kraj skříňky a sehnula se, že ten cca metr mezi skříňkou a vedle dřezu umístěnou poličkou skočí. Tak tam tak chvíli tak seděla, přeměřovala tu vzdálenost a pak se s klidem narovnala, podobna pytlu s cementem padla dolů na postel a obešla to. Stavba je velmi vyčerpávající.