Lyže snížek nehody,den 3.

Prosímtě mluv teplejc
K heslu Do nového dne s úsměvem výrazně přispěla SMSka od Jimiho (díky ),ve které mi sdělil,že mi obchoďák krachujééé Další dosti humornou chvilkou se stalo moje slejzání z postele,kdy jsem se nahoře na palandě posunula,ozvalo se RUP! a tímto jsem zlomila jedno z prken držících na ní matraci Situaci ovšem dorazila Lenka,která si ve snaze uhnout se známýmu,kterýho jsem přivedla,ať se na tu postel podívá,sedla na vedlejší postel a vzápětí jí ulomila nohu (na postele 1:1 ) No,po uvedení postelí do řekněme použitelného stavu (jedna stojí na špalku a z tý druhý jsme vyrvali zlomený prkno ) jsme se vydaly směr sjezdovka,jelikož známá řekla že odpoledne chce lyže a já se s ...no,prostě se nehádám Na sjezdovce jsme překvapivě jezdily a pak jsem se já pustila do opravy stopy pod vlekem...tak si tak sjíždim dolů s lopatou a opravuju tu stopu,což Lenka při pohledu na mě dosti trefně komentovala slovy Pomoc,hrobník!! (pche ) Po obědě přišel hlavní bod dne - vycházka pod mým vedením Do batohu jsem preventivně hodila nějaký jídlo,termosku čaje (hory jsou velký ) a vyrazily jsme... (otázka,jestli se ještě vrátíme byla dosti aktuální ) Docela byste se pobavili,sledovat nás v jednu chvíli ...šly jsme,každá jsme hulákala jinou písničku (kdo z koho )a nehorázně se to rozlejhalo Hezká byla i chvilka,kdy jsme vyběhly (dobře,vyplazily se ) na kopec,kde nejprve Lenka pořád skuhrala (no kde to jsme? ),že zapadá po kolena a vzápětí jsem já v rámci hledání rampouchů na focení (v jednom místě jich bylo loni strašně moc ) klekla na okraj zasněžený strouhy...no,vzápětí vžum a zapadla jsem tam Copak,dostat se nahoru,žádnej problém...teda téměř Nejdříve jsem zkusila přešlápnout (chytrááá ),což ovšem vedlo akorát k tomu,že jsem zapadla až po pás .Ale nicméně když jsem vyprostila jednu nohu tak jsem našla ty rampouchy No,když jsem se pak za doprovodu Lenčina smíchu (už zase mě místo pomoci fotila a jen se tlemila ) tak nějak vyhrabala nahoru,dostala jsem nápad na další zlepšovák: že si stoupnu na ten plastovej talíř,co jsme měly s sebou,abych stála na větší ploše a tak nezapadala...myšlenka krásná,ale chybička se vloudila - jen co jsem došlápla tak mi ujely nohy a už jsem na něm ležela Lenka se jen drze smála (pche ),ale pod nějakou tou výhružkou mi pomohla vstát a na základě jejího tvrzení že jí je zima jsme se vydaly zpět.... Po cestě byla ještě hezoučká jedna zastávka,kdy jsem vzala rampouch,tak jsem ho k ní natáhla a ona se o něj píchla...čekala jsem leccos,ale to že na mě hystericky štěkne že jsem jí udělala bebí fakt ne Ale to si nemyslete,pak se mi pomstila : tak tak jdem,já už jsem jí už ani nevim co udělala ,hezky jsem se na ní usmála a pravila jsem,že ještě že se nenaštvala,protože jinak bych už hledala hlavu v támhletý hromadě sně-...no,myšlenku jsem nedokončila,zato jsem plivala sníh Po návratu na chatu jsme šly zas na pokoj,kde už zase (jsem já to psychicky slabej člověk ) probíhala příprava na další den... Pak jsem ovšem,jak se říká,přemohla sama sebe a šla jsem se dívat na TV Pak jsem byla ještě volat s Incikem...přesně odtad je dnešní hláška ... tak si tak povídáme a já se klepu zimou,tak tak požádám,jestli by nemohl spustit teplejc,že je mi zima...no,to co Incik vzápětí spustil se nedá písemně popsat No,pak jsem se vydala na pokoj rozmrznout a pak už fakt nemám tucha co se dělo,protože do mého přenosného blokgu se vloudila chybička a nemůžu najít jeden papír,takže den zakončím zde ...ahoj zítra
------------- btw. navštivte http://onlinka.bloguje.cz ,probíhá tam pomlouvá...ehm,teda popis těchto prázdnin z její strany ;-) ------------