Chvilka u vody

Lenka mě chce nenápadně zabít...nevěříte?
To jsme takhle byli s Lenkou a mejma rodičema u vody (tomu předcházela moc hezká scénka s otcem,kdy já jsem přišla někdy ve tři mrtvá z brigády a on na mě,jestli nechci jet k vodě.No,poté co jsem ho sjela,že si snad dělá srandu,někam mě teď táhnout na kole,když je mi na chcípnutí,pípnul,že myslel autem...), byly jsme si s Lenkou koupit nějakej ten žvanec (to byla sranda, ve frontě u stánku před náma stála holka,pokuřovala a pak že to típne u popelnice. Jenže tam zjistila,že popelnice je PLASTOVÁ. Tak že to típne o pet flašku .To si pak rozmyslela a natáhla ruku, že to típne o ten stánek .Popravdě,každou chvíli jsem čekala,že to si to už v zoufalosti típne o ruku ,ale nakonec to dala o tu popelnici a vzdálila se ) a poté,co jsme si to snědly,jsme se šly vykoupat,což jí přišlo jako vhodná chvíle pokusit se připravit mě o život. Tak si tak poplavávám někde u bójky,tak 20m od břehu,najednou ke mně připlavala Lenka a s tajemným výrazem mi řekla : "Hele já ti musim něco říct!"
připlavala ještě blíž "Co?" "JÁ JSEM SI TU STOVKU DALA DO PLAVEK A JEŠTĚ JÍ TAM MÁM!!" No řeknu vám,nemít v rámci lenosti k plavání kruh tak se asi utopim (myslim,že když jí TOHLE nevyšlo,tak příště mě prostě uškrtí...bojim )