Cakeuju, tedy jsem

dva nové úlovky a extra fotky z dílny
V pátek 13.tého (skoro včera ) jsem dělala ve škole den předtím zmiňovanej dort pro jakéhosi čerstvě patnáctiletého típka, kterej měl být ve výsledku jako občanka. Jen díky mým šikovným ručkám, bystré hlavičce a dobrým schopnostem (ehm ehm ehm ) dopadl dort tak, jak uvidíte na následujících, spolužačkou vyrobených a opravdu extrémních, fotkách .
Abych zasvětila do situace, byl tedy pátek 13. a mě den začal moc pěkně. Zaspala jsem . Po tomto zjištění na mobilu jsem sáhla po vypínači lampičky, že si rozsvítim. Prásk, žárovka v háji. Než jsem svým už dokonale nesvítícím pokojem dotápala ke všemu, co jsem potřebovala a po hmatu jsem to poznala, vydala jsem se krapet pozdě na autobus. Poté, co jsem se v krásných 7:10 doplazila na dílnu a začla jsem se omlouvat za zpoždění, mistrová mě přerušila slovy "Zuzko, já mám takovou radost, žes přišla, už jsem se bála, že nepřijdeš a kdo bude dělat ten dort!", takže jsem zbytek omluvy spolkla a po převlečení jsem zaplula na dílnu, kde jsem se dala do díla.
Fotodokumentace začíná, je někdy k poledni a můj výraz vyjadřuje, jak mi asi je. Z neustálého sklánění nad dortem mě krapet rozbolely dutiny a je mi lehce, ale opravdu jen lehoučce šoufl. Kdyby se se mnou pořád mistrová2 neprala, jestli bude otevřený okno nebo ne, možná by mi bylo líp (jinak to byla ta osoba, co mě nazvala "rozmazlenym panelákovym smradem", protože mi byla zima a chtěla jsem, aby se zavřelo okno, když jí bylo teplo. Zrovna ta


Momentální předpolední stav. Naházela jsem předběžně písmena, chystám se je lepit. Típek se stále divně culí


A už jsme zpět z oběda a na dílně se začíná uklízet. Respektive prváci, co mi zrovna nezíraj pod ruce, začínaj uklízet. Díky bohu za mou solidaritu při otázce, kdo chce dělat dort, nádherně jsem se vyhla celému pátečnímu úklidu . Po opravdu náročné půlhodince mám na výběr několik písmen od každého a jde se skládat.


Prezentuju mnohem spokojenější výraz než předtím, už to skoro je. Jitka "ne to není cukr, to je piko" pro změnu ukazuje, co si o mně myslí . Řeknu vám, to je docela sranda, když zaskládáte křestní jméno na dort, zíráte na to, něco se vám nezdá a po chvíli zjistíte, že jste Tomáš umístili do kolonky Příjmení


Hotovoooo. Prváci a zbytek spolužáků se už válí v zázemí, jsem na dílně jen s fotografem, dortem a bednou čekající na dort. Teď mi spadne na zem a bude


Nespadnul. Co říkáte na výsledek?

---

Jak jsem na začátku zmínila, mám dva nové přírustky. Tím druhým je dort s poetickým názvem Pro babičku, který jsem zhotovila ve čtvrtek.


Tento pátek budu dělat dort Incikovi k narozeninám a nějaký zákusky, zřejmě kremrole, další pátek budu dělat vlak a ten pátek ještě potom budu dělat dort do tomboly na maturitní ples. A 25.2. odjíždím na první praxi na horách. Ta cukrařina mě asi zabije