bary v Pardubicích...

aneb jak se léčí depka brutálnějším způsobem
Včera k večeru mi bylo smutno....
moc smutno....
nebyla na vině jenom další neopětovaná láska...,
ale i fakt,že mám pokoj pod sutinama a všude je omítka....
aspoň už nebudou padat pojistky....
to mýmu počítači (a především mejm nervům ) škodí....
doma jsem se cítila jak na návštěvě...
tak jsem emigrovala ke kámošce....
večer ale dopadl poněkud jinak,než bylo v plánu....
kámoši,co jsem s nima byla v Buňkově,mě vzali sebou na kulečník....
prošli jsme pár barů ,zahráli si kulečník v Brooklynu a nakonec skončili v OKáči....
ze zištných ( ) důvodu neuvedu,kdy jsme se vrátili do bytu ke kámošce a šli spát
nutno podotknout že jsem pila jen 3 Coly....ale stejně mě z nich bylo pekelně blbě
ale jako terapie na depresi to bylo perfektní