Deník horizontální pracovnice 3x11

ano, fotky
Ráj Výšiny, Pece, kraje, Republiky, světa. Zatím jen mnou obydlená 18ka. Ještě se nikde neválí šminky a neposlouchám blbý kecy. A je to asi třetí den, protože na topení už se suší mp3přehrávač.


Detajl mé úžasné čipové karty, co se nejen ukázala jako ohnutá, také byla nalomená a poškrábaná. A pak se nemám plazit mezi Výšinou a Horizontem jak blbec .


Tohle jste mohli vidět už minule. Kdo jste neviděl, máte smůlu, ještě jsem nezprovoznila starý fotky . Nicméně sníh už celkem odtál a nebejt dole ta krabička od cigár, tak bych si to snad i sjela .


A tady už zmíněná oduševnělá fotka. Jen kdyby se to rozjelo, tak bych se totálně rozštípala na asfaltu parkoviště a ještě bych dodělala foťák .


Krajinka zřejmě docená ten samý den. Furt bych řekla, že to v pozadí je Studniční hora, jak mi vysvětloval Pepa, ale ona to bude Sněžka...ne? .


Hostina. Jak jsem říkala, Automatka se vrátila a já jsem jí šla honem obětovat paštiky po Havířovačkách. Ještě asi hoďku tam chodila a měla na nose paštiku .


Moje totální zabydlení v posteli. No comment, kdybych měla nějaký jídlo, tak by bylo zaručeně pod polštářem .


Něco mezi (Č)čertem a upírem v mojí posteli. Vážně lituju, že se Ilona nevrátila ve chvíli, kdy ležel na její posteli. Ta by z toho asi neudržela stolici .


A na závěr místo, které mi nejvíc pomohlo všechny pobyty přežít. Vážení zaměstnanci, zde můžete využívat internet denně od 8:00-20:00. Po jisté mojí "úpravě" časovače nonstop .



A to je vše, přátelé. Praxe na Horizontu, budiž ti země těžká a už se nevyhrabeš. A všichni! Hoří hnusný hnědobílý horský hotel Horizont, HURÁ!! .