Wormsy,les,Resident Evil a spousta legrace ...

ano,přijel Incik
Ráno jsem započala někdy v šest hodin (trapnej pokus o to přijít včas ,kdy jsem nejdřív málem měla infarkt z budíku a vzápětí jsem si začla zpívat písničku od Čárky Vaňkový (promiňte,ale TOHLE už se dá označit za krizi ) Po už obvyklém zapnutí pc,kdy jsem doblogla o jeho minulé návštěvě (jo,to brzo ) jsem se chvíli oplendovala na Zpovědnici (vřele doporučuju ),pak jsem zaskočila pokecat s otcem (cítila jsem že byla vhodná chvíle oznámit mu,že s Incikem chodim ) on rozhovor nad kterým jsem takovou dobu váhala dopadl nějak takto: "Ahoj tati,tak já už jdu..." "Kam jdeš?" "Na nádraží naproti kamarádovi " "Tomu co tu byl minule? Ten se mi docela líbil.." "Hele a když se ti líbil,tak by nevadilo kdybych s nim začla chodit?" "No-" Hele tak já ti ho přivedu,aby sis s nim moh popovídat a poznat ho a tak " "Ale-" "Jéé,já už musim,ahoj " (no neřekli byste ano? ) Pak jsem si obula své čisté (den předtim jsem byla tak naměkko,že jsem si dokonce odbahnila botasky ) a s klidem jsem se vydala směr zastávka,času dost,že...asi po deseti metrech jsem se tak náhodou koukla na hodiny,pronesla jsem nějaký nevhodný slovo a rozběhla jsem se (kam ten čas zmizel? ) Sice s jazykem na bundě,ale stihla jsem to,takže mi nic nebránilo už v třičtvrtě na osum (obávám se,že Incik musel bejt celkem v šoku že jsem tam včas ) podupávat na nádraží. As usually,přijel,přivítali jsme se a vyjeli jsme směr můj domov (všímáte si jak na vás myslim a tyhle chvilky zkracuju? ) U nás doma jsme pak začli zase hrát Wormsy,akorát tentorkát jsem prohrávala já,protože (sakra teď mě nenapadá na co to hodit ) no to je fuk,prostě mi to nešlo Po výsledku tuším 2:4 +1 přičemž dvojka byly moje vítězství,čtyřka Incikovy a ta jednička hra,kdy jsem to omylem zkopla jsem to radši vzdala ()a začli jsme koukat na Resident Evil Apocalypse (já vim,že jsem hrozná,ale furt jsem do toho musela něco kecat ) Po lehce zvířecím obědě,ke kterýmu byly Psí uši,otec vypadal jak masařka a celou dobu se probíraly krávoviny /tohdle blognutí je nějaký vzletný / jsme dokoukali film a vyrazili jsme na procházku do lesa (ano,nadneseně to nazývejme lesem ) Když jsme se vrátili,vrhla jsem se na stříkání věnečků a větrníků (máma je chtěla na večer a nestihla to udělat).Řeknu vám,to byla reprezentace - po zápěstí upatlaná od toho žlutýho sajrajtu jsem se tam za Incikovy podpory rozčilovala nad blbě uvařenou hmotou,furt mi to kapalo na zem a ve finále jsem ze spíže vytáhla dort totálně prolezlej mravencema (obávám se že příště už si u nás Incik radši k jídlu nic nevezme ) Pak jsem to dala píct a radši jsme se vrátili k pc,kde jsme navštívili IRC ( irc.nomi.cz -> #cerneslunce ) pak už byl bohužel čas jít,tak jsme vyrazili směr nádraží,přičemž nám pomohl bratřík,který nás tam hodil autem (už vidim jak budu tu druhou jízdenku,co jsem koupila ráno Incikovi,sušit v peněžence ještě měsíc ) Cesta,při které vládlo dosti trapné ticho,jsme byli vyloženi na nádraží,kde jsme notnou chvíli strávili zoufalým hledáním správnýho nástupiště,načež Incik rozluštil záhadu - jízdní řád byl z druhý strany Pak už jsme jen čekali na bus... (to je samá cenzura tak to vypadá že se nic nedělo ) a to je konec mého procenzurovaného blognutí,kdybyste to náhodou nepochopili