"Pár párů-

předvedlo styl "unavené morče". Úžasné "
Včera přišlo, co přijít muselo. Ehm...ta skleróza je strašná (až tohle doblognu tak se zřejmě ještě vrhnu na update předchozího příspěvku, krapet jsem zapomněla na dosti humornou tombolu ), jo vlastně, přišel čas na taneční. Začla jsem moc pěkně - do 18:15 jsem se mordovala s přehrávačem, protože jsem stahovala nové trailery a nešly přehrát, takže když jsem se pak podívala na hodinky, nastal opravdu fofr. Díky bohu, že jsem se oblíkla už předtim .
Když jsem s lehkým časovým předstihem dorazila na zastávku (jak jen se dá 10sekundám říkat časovej předstih ), nikdo tam nebyl, takže jsem s lítostí uznala, že další setkání jiného druhu se konat nebude a trolejbusem jsem se nechala dovézt až ke kulturáku, kde jsem tentokrát bez sebemenších šoků, že něco nemám (z minula se vzpamatovávám ještě teď ) zula obuv, svlíkla nadbytečný oděv a zapadla jsem na místní WC.
Tam jsem byla vystavena pohledu tak ošklivému, že to snad ani nebylo možné. Jakási holka si tam malovala obličej na ksicht a když jsem rozrazila dveře, nadskočila dvacet čísel nad zem a zřejmě jí to nenadchlo. Chudák . Když jsem otamtud po vykonání potřeby celkem rychle vystřelila (uf ), ve dveřích jsem uviděla právě přicházejícího Johnyho, takže jsem si rychle oddechla, že mi zase nebude vyčítat, že tam od půl sedmý čeká jak mužskej pohlavní úd a vydala jsem se k němu.
Když jsme se vyplazili nahoru, mistr zrovna pustil znělku a začínal hodinu. Po zaplutí za náš obvyklej stůl jsem byla zaplavena informacemi. Mistr něco říkal z jedný strany a z druhý strany jsem byla informována, že si Johny zapomněl boty na praxi (obsluhuje v nějaký hospodě), musel si vzít tyhle nepohodlný a velký a ASI mi bude šlapat na nohy. V téhle části jsem vypustila mistra a svého tanečníka jsem upozornila, že to si může zkusit (nebyla jsem moc agresivní, přísahám , mám jenom na levý noze u prstů strašnou modřinu z toho plesu od nějakýho děduly) a pak jsme preventivně oba začli poslouchat mistra, protože nám sdělil, že tahle lekce bude spíš zaměřená na standart a pustil úvodní, opakovací sérii.
Bylo v ní i Tango. Byla to nádhera. Ušli jsme základní krok, šli na otáčku, díky Johnymu jsme ji nedotočili, takže když jsme došli ten základní krok za tím, ocitli jsme se náhle na druhé straně sálu místo abysme to jako ostatní obešli po obvodu . Ale zas jsme natancovali víc koleček než oni . Po relativně povedené Cha-che (Johny trochu zapomněl, co má tancovat, takže jako Martin-Michal zůstával po sólo otáčce stát na místě a rozhazoval rukama ) a Jivu (obdobný problém ) mistr začal vysvětlovat nové figury do Waltzu.
Popravdě, zírali jsme. Spinna (?), Postupové šosé a Změna mimo. Naše zírání ovšem získalo nové rozměry ve chvíli, kdy jsme to šli zkoušet. Johny totiž s tou obuví nekecal, nějak nestíhal zvedat nohy a moje variace ve formě zkoušíme spinu, točíme, on neuhne nohu kde potřebuju a já přes ni letim byla opravdu humorná, takže i když nám to tak trochu nešlo (aspoň trochu nás pochválit musim ), byla opravdu solidní sranda. Jelikož to ale nešlo nejen nám, trénovali jsme to dlouho. Nám to nicméně nepomáhalo, ovšem mám pocit, že jsme vymysleli pár nových figur . Náš tanec vypadal asi nějak takhle: nové figury jsme zvládli, dotočili jsme a Johny vyrazil špatnou nohou, šlápnul na mě, nakopla jsem ho, pokračovali jsme . Ale muselo to být velmi efektní a zabíralo to .
A pak, pak přišla největší katastrofa. Valčík a točení doleva. Mě osobně vyděsilo už mistrovo "To bude nejnebezpečnější a budete nejokopanější vůbec ", ale to, co přišlo pak, bylo tisíckrát horší, než jsem čekala. Ale nutno podotknout, že to bylo dosti synchronizované . Celej sál souběžně zoufale zkoušel, narážel do sebe, zastavoval, rozčiloval se a začínal znova. Aroma souznění . Když pak přišla přestávka, bylo to doslova vysvobození.
O přestávce jsem zjistila velmi zajímavou věc. Když jsem se napila z lahve, co už nosim do školy asi tejden a vzala jsem si ji do tanečních v tom spěchu. Je v ní voda natočená z kohoutku, momentálně ne moc valné chuti . Kromě toho, že jsem málem vrhla na kraj parketu (to by mistr čuměl ), jsem ve chvíli, kdy jsme stále ještě o přestávce šli s Johnym zkoušet ten Waltz a ručník do chachy, měla pocit, že jsem vypila vodu ze záchodu (ovšem, tomu, jak jsem na praxi na žádost spolužačky loni ochutnala o 20 minut převařenou pařížskou šlehačku, která měla chuť popela, která mi zůstala v puse celej den to nemá ). Přestávku nakonec pěkně zakončil mistr, kterej poté, co jsme to zase zkazili a začli jsme si vyměňovat názory, přišel a přidal se na Johnyho stranu, že to dycky ona . To mu ještě spočítám, stejně jako to minulý zkrácení vlasů zapalovačem, co navrhnul poté, co si Johny postěžoval, že se mu pod mejma vlasama potí ruka .
Po přestávce jsme se navrátili k Valčíku. To bylo velmi milé, protože nám to stále (jste překvapení? ) nešlo, takže jsme se tam zoufale motali a hlavně se snažili vyhýbat druhým. Trochu změny a hlavně vysvobození přinesla následná Rumba, kam jsme konečně vecpali figury z cha-chy a novou figuru Šerm. Po prvním vyzkoušení mistr pronesl v nadpisu zmíněné "Pár párů předvedlo styl "unavené morče" .", takže bylo zřejmé, že na tom ještě musíme zapracovat. Nás musím pochválit, my jsme celkem rychle přešli od "zombie shýbající se k mrtvole" k celkem přijatelnému výsledku (uznávám, přijatelný výsledek je v našem případně velmi flexibilní pojem ). Pěkně to zakončil mistr, kterej poté, co shlédnul, že jeden pár bere ten šerm doslova a ohání se tam na sebe imaginárními kordy, prohlásil, že u partnera dobrý, ale partnerka v tom měla spíš ohánění jehlicema .
Následoval přechod k Mambu no5., kam jsme si vrazili nový figury a pak zase k Rock'n'rollu, kam jsme MĚLI, podotýkám měli , vecpat některý figury z Jivu. Ano, měla jsem s tím problém . Když jsem se soustředila na základní krok, nevedlo se mi tam cpát ty figury a opačně. Řeknu vám, jestli TEĎ Johny nepochopil, jak se velmi často cejtim, tak už nikdy . A najednou, najednou byl konec a posledni pisnicka. Rumba. Byla by fajn, kdyby...Johnymu nahle nezacal zvonit mobil a celej tanec bych neprostala uprostred salu a necekala bych, az dotelefonuje . Tak snad příště. Bez telefonu, kažení, hnusný vody, nezdarů a šlapání na nohy...no, příště....