neděle 19. září 2004

Chvilka poézie

kdo může,ať čte
(pokud v dohledné době dorazí on-linka,doděláme komentáře k těm fotkám a zvěřejníme obrázky z tý oslavýý )
tak nejdřív je tu jedna,co jsem sice nenapsala já,ale jinak je prefektní
Sonet o zmrzlý růži /nechutně sentimentální/ (M.Kaplan) Zlomená krása v mrazivém ránu, vadne a chřadne spánkem věčnosti. Mezi růží a sluncem už nebudou nemravné něžnosti. Pobledlá krása usnula na věky, jen trn jediný vzdoruje. Ten,co působil bolest, na kolběh života žaluje. Její duše bloudí ke spasení, netouží po zpovědi,ale po rozhřešení. Hvězdy šly už spát. Čekám na tvůj polibek, na probuzení ze sna, co se mi zase bude zdát.
a pak je tu jedna moje:dloooouho jsem přemejšlela,jestli jí mám vůbec zveřejnit nejlikož uznávám,že není moc dobrá
Touha (ZuSka) Kde jsi ty, tam já chci být tvé rty chci sdílet tvé slzy pít. Chci dát ti svou lásku a věrná ti být chci stát po tvém boku a navždy tak žít. Chci hřát tvou dlaň v dlani a hladit tvůj vlas, chci cítit tvou vůni, jen znova a zas. Chci dát ti své srdce, bude jen a jen tvým, stane se pravdou, či jen zoufale sním?
tak a teď se na mě vrhněte....(jakože mi to máte hodnotit a ne )

3 komentáře:

  1. Ta první je úplnej protipól básničky (nebo spíš písňovýho textu) Vladimíra Netíka Žlutá růže. Netík to má hozený přesně opačně. Někde na netu jsem kdysi ten text zahlíd, teď to nemůžu najít, ale závěr je:
    Na žlutý růži vykvetlo poupě / letošní síla poslední / slunce si přišlo najednou hloupě / nevrátit léto na pár dní / Zůstali déle i tažní ptáci / z toho je dobře patrné / že když moc toužíš a dáš si práci / i slunce se někdy ustrne.

    Ta druhá - navrhuju jeden pokus: zkus si zakázat rýmy a napsat to znovu.

    OdpovědětVymazat
  2. Kde ty jsi,
    tam já chci být,
    tvé rty chci sdílet,
    pít tvé slzy....? :)))

    OdpovědětVymazat
  3. Hezký :-), jenom přemejšlim, co z toho je lepší...:)

    OdpovědětVymazat