Cesta do Hořic....

hlavně nikoho neštvat
Tak zas po čase maminka rozhodla,že zajedeme do Hořic za babičkou a dědou... Bratr (pa-...ee hodný chlapec ) se z toho vyvlíknul ,takže jsme jeli jen ve třech... Proto jsem preventivně narazila na uši sluchátka...řeknu vám to je nádhera zpívat,když to neslyšim .Ovšem rodičům to až taková nádhera nepřišla - když jsem začla zpívat s Evanescence tak se mě maminka mírně starostlivě (otázka je jestli to nebyla spíš starost o její zdraví ) ptala jestli mi není blbě že tak vyju Nejdříve jsme jeli do Hradce...tam jsem na parkovišti strávila celou věčnost hledáním automatu,než jsem zjistila,že tam maj modrý a né šedý jako my,takže šedej tam nenajdu Tam jsme se ještě pak rozešli každej kam jsme potřebovali...docela mě pobavilo když nás táta potkal v podchodu tak vypadal že nás nezná (to mi trochu připomíná tu historku co máma pořád vykládá - Jak jednou šla ve městě,potkala tátu,kterej jí řek Dobrý den a šel dál ..pak ještě doma říkal že se mu zdála nějaká povědomá (hm...po víc jak 20ti letech manželství je mu povědomá ) Po přijetí na místo jsem nejprve prarodiče dostala,když jsem si sedla na gauč v kabátě a kulichu (oni sou možná zvyklý žít při 15°C,ale já ne )..no,když jsem byla donucená se svlíct tak jsem po jistý době obvyklých řečí začla a babičkou recitovat Vodníka (to umim úžasně procítěně "Ach nechoď,nechoď na jezero , zůstaň dnes doma moje dcero , měla jsem zlý té noci sen .....) Před obědem jsme ještě přáli babičce k svátku...ty kytky jsem si musela hned vyfotit ..při focení mě rozesmál děda,kterej mi prostě náhle tu růži vzal a chtěl s ní jít pryč ..(no to je drzost ) Ozdobná kapusta


ještě růže...tu jsem rovnou plácla na plochu


Po obědě jsem v rámci rodinné pohody () vyrazila radši za město na kopec Ta cesta to byla nádhera Na každym kroku jsem si v těch svejch botaskách div ústa nerozbila,sluníčko svítilo...



cesta do neznáma


u týhle fotky si nemůžu pomoct,jí pořád vidím na nějakým letáku zvoucím tam







That's all...pokud tam najdu ještě něco jinýho tak se to dřív nebo pozdějc (spíš pozdějc ) objeví na stránce Zbytek odpoledne jsem strávila,jak to říct , s mrtvým výrazem na gauči,protože na řeči o politice a přídavkách na děti,ve kterejch bylo nejmírnější nazvání svině pruhovaný, jsem fakt neměla Pak jsem ještě vytáhla propisku a dala jsem se do kreslení opravdu duchaplných obrázků

Před odjezdem,kdy už jsem měla fakt dost (mrtvej výraz a nálada pod bodem mrazu ) jsem dostala do náruče krabici a králíkem (živim samozřejmě! ) Taky jsem dostala instrukce,že ho mám nějak dostat do auta,protože otec nebyl s tím králíkem,co jsme dostali minule,moc spokojenej (možná proto že jsme mu o něm řekli až když byl králík ustájenej ) Přesněji řečeno králice (už vymejšlim nějaký pořádný jméno ) bude mít brzo králíčata,takže už se fakt těšim - to budou foteškýýýý Pak jsme se ještě zastavili v Globusu,u kterého jsem já radši zůsatala v autě a řešila jsem problémy světa s králicí (škoda že neodpovídala ) No,den si dovedu představit i líp,ale budiž