Když se podaří,co se dařit mááá...

ta práce ze mě začíná dělat magora
2.2.2005
Ráno jsem vstala (9 hodin není pozdě,že ne ?),nasnídala jsem se (11 hodin není pozdě,že ne? ) a vyrazila jsem (značně překvapivě ) připravená z domova (12:45 je rozhodně brzo! )... V obchoďáku jsme byly vyřídit (byrokrati ) zas nějaký papírování (tak mě teď napadá,že jsem si když padla nezapsala odchod )... Na placu nás překvapilo množství lidí,co bylo vecpáno v pekárně - byla tam bráchova přítelkyně a nějaký další dva kluci .S jejich přítomností jsem přišla o svoje místečko za pultem,takže jsem celou věčnost strávila těma skvělejma na_jedno_brdo pracema ... ovšééém...v zadu jsem zase pokecala s těm típkama co tam byli,takže byla sranda Vojta,ten první,ten skoro nemluvil,akorát když jsme pracovali vedle sebe,tak se mě tak konverzačně na něco ptal,ale ten druhej byl zase ukecanej za oba ,takže pohoda Pak se na mě (proboha,hergot,bože,jéžiši! ) přišli podívat rodiče Tak si tak s klidem rovnám rohlíky na plech,zvednu hlavu a co nevidim - rodiče na mě tak zíraj (jak kdybych byla v televizi a ne v pekárně ) a šťastně se usmívaj ..no,když jsem asi pošestý mávla takovej ten posunek "už vypadněte" tak fakt odešli Když padla tak jsem (to je zvláštní,jak po mně vždycky tak ošklivě Pavla kouká,když odcházím jakožto prvák o hodinu dřív ) ještě vyrazila směr vozejky,protože v rámci zdravé stravy upouštím od baget z bufetu a přecházím k pečivu z pekárny ..po cestě jsem odchytla Ajse v pracovním nadšení (s obličejem člověka co nesmí na net rozvážel vozejky na malý děti ) a společně jsme vyrazili směr pečivo...tam jsem dietně nabrala nějaký koblihy a sýrovky a pak jsme vycházkovým tempem vyšli (já pěšky,on na bruslích ) na okružní pokec obchoďákem ... Pak jsme společně vylezli jedním východem a vykecávali jsme se dál ..poté jsem ale usoudila že by se měl v pracovní době alespoň zdržovat vevnitř,takže jsme se přesunuli k druhýmu východu ... Tam jsem se mezi řečí dozvěděla nějaký historky z obchoďáku (moje obzory jsou akorát k sýrovkám ) a taky mi vyprávěl o tom,jak rychle se mu sosá péčko...no to jsem nemohla ještě jsem se docela nasmála,když vyprávěl jak každý ráno vstává v 6,aby moh na hodinu na net Když byl volanej aby sehnal kód na nějakou nabíječku tak vyjel a já jsem vyrazila dom...ještě u obchoďáku mě obtěžoval nějakej ožrala s otázkou,jestli nemám na košík (už se těším na zítřejší vyprávění o tom jak ho sekuriťáci ehm...vykázali )... Jelikož po devátý každý slušný děvče sedí u pc a necourá po ulicích (),tak jsem si pospíšila domů ,kde jsem ještě vyslechla dotazy na obchoďák (jak kdyby to sami neviděli )..... eště ty peníze a budu v nebi ....