GASTRO2, tentokrát fotky

[nebudu rozvádět své pocity]
Jak jsem minule slíbila a překvapivě i splnila, jsou tu fotky a s nimi i další (nechtěný ) report z druhého dne. Předem bych se chtěla omluvit za depresivnost a nudnost příspěvku .

A to den začal tak pěkně. Hezky o půl devátý jsem si vstala, málem jsem se porvala s bratrem kvůli MÉ maskáčové bundě, kterou si chtěl vzít na Paintball a pak už jsme si to s mámou šinuly k IDEONu.
Pak jsem dorazila do "zázemí" určeného pro naší školu, kde se do mě hned pustila paní Ká [nebudu rozvádět své pocity] s tím, jestli máme všechno. Po ujištění, že všechno kromě krému se do mě pustila, proč jsme ho včera vyhodily (možná to zní nečekaně, ale vyhodily jsme ho proto, že už po dnu v tom teple tekl a další den by byl asi zelenej ). Když nás asi pošestý sprdla, ať se už převlíknem, co kdyby to začlo dřív [nebudu rozvádět své pocity ], šly jsme si teda po modelování (narychlo jsem dělala dudlík ) umejt ruce, přičemž po cestě zpátky si nás nevšimla, takže když jsme se převlíkaly, za zdí jsme slyšely, jak nadává, jak jí štveme a že jsme někam zdrhly .
Když jsme asi pošestý byly sprdnutý za ten krém [vážně už nebudu své pocity rozvádět ], začínala jsem pozvolna šílet. Když mi bylo vzápětí (cca 10 min před vystoupením) sděleno, že ten MNOU vymyšlenej dort je nevkusnej a pro akci tohoto formátu (no,to bylo zrovna docela vtipný ) nevhodnej, musela jsem znova napsat, že [nebudu rozvádět své pocity]. Nejlepší na tom bylo, že paní Ká se mě vzápětí zeptala, proč se tvářim tak napruženě. Funny. (to ještě za poznamenání stojí fakt, že dva dny předtím jsem jí se svým nápadem seznámila a den předtím jsem jí všechny ozdoby ukazovala, přičemž ona nic proti neřekla )
Pak jsme se konečně měly vyrazit cpát na pódium. Nejdřív nás paní Vé seřvala, na co čekáme, že už tam máme dávno bejt (hlavně že nás na to někdo upozornil ), načež vzápětí nás dodělala paní Vé a poté DVAKRÁT paní Bé, protože jsme ve snaze roztáhnout na nám vyhrazenej plac musely naše věci dát na stůl vedle. Těžko budu roztahovat ubrus a to co potřebuju na něj dám pod něj, že. To ale někdo prostě nechápe .
Pak se začlo tvořit. Já, jelikož jsem potřebovala na namíchání duchový modelovací hmoty a její vyválení víc času, začla jsem pracovat hned. Když mě už ani nevim paní jakýho písmena sjela, ať počkám, čekala jsem, až teda budem moct. Když jsme byli opětovně sprdnuti, ať teda konečně začnem (by mě zajímalo, jak si to teda představujou. Nikdo nám neřekne, kdy máme začít, jen na nás vyjížděj, když jsme už dávno měli dělat...), začli jsme. I tentokrát se to obešlo bez větších nehod, kromě chvilky, kdy jsem dovyvalovala modelovací hmotu a ptala jsem se Jany, jestli to nemám moc velký. Vzápětí se mi to totiž přilepilo na váleček a třetinu jsem toho urvala, takže bylo vyřešeno a Jana jen komentovala slovy "Vidíš, už ani ořezávat to nemusíš " . Druhá věc, co se mi extrémně vyvedla, byla moje pomoc Janě. Svoje jsem už dodělala, tak jsem se jala pomoct jí s umístěním prstýnků na její svatební dort. Ovšem hned jak jsem na to šáhla, tak jsem jeden prstýnek (kdyby byl krém...) srazila a začal se kutálet pryč....
Pak už byl naštěstí konec. Sbalili jsme se a vypadli jsme (když už jsem u těch I tak to je proto, že jsme tam byli zástupci všech oborů na škole, takže smíšená skupina... já jen, kdyby se vyskyt nějakej detajlista ). A pak byl finiš. Paní Vé začla odnášet naše dorty ke stánku naší školy, kde už na ně nějaká ženština čekala. Když paní Vé pronesla "No já nevim, jestli je chcete. Dneska to totiž není nic moc, včera to bylo mnohem lepší...", [přestala jsem rozvádět své pocity o otvárající se kudle v kapse]. Nakonec nás s Janou dorazila, když nás sprdla, že jsme "neodprezentovaly" svoje dorty zvednutím a nakloněním před sebou. (zaprvé: NIKDO nám to sakra neřek. Zadruhé by to díky absenci krému všechno popadalo).
No nic. Přestanu se rozčilovat a radši ukážu ty fotky, který by se daly považovat za jedinou humornou část blognutí

Probíhá příprava a vzájmené dodávání si sil. Propracovávám modelovací hmotu, tvářim se jak dement a s drdůlkama vypadám neuvěřitelně sexy

Detailní pohled na moje ruce, připravené dorty a (samozřejmě nevkusné ) ozdoby na tácku

Soustředěné válení, Jana kontroluje

Šikovné ruce cukrářky v akci (že? )

I Jana už pracuje. Už na svůj (dle mého nápadu ) dort umisťuje růže a lístky k nim.

Plné zabrání do práce, já zrovna na dort lepím miminko, které je dle paní Vé ošklivé a dle mého bratra retardované

Hotovo, nudíme se, protože čekáme, až dodělají barmani. Já drtím silikonovou podložku na válení a Jana něco shazuje pod stůl .

Janin dortík

Můj dortík. Nevhodný, nevkusný, ošklivý...víte?

Moje druhé jablíčko zakoupené na charitativní účely. Tohle bych fakt chtěla umět, je to nádhera

----------------- touto čárou bych ráda uzavřela tuto část svého života, díky níž se teď potácim v depresivní náladě, pocitech marnosti a touze někoho zabít. Howgh