Tuhle jak jsem tak skuhrala, že se musim učit, jsem při opisování zápisků z ekonomie tak nějak přesunula propisku o dvacet cenťáků vejš na čistej volně ležící papír a začla jsem tam cosi tvořit. Když mi po půl hodině tupýho zírání, škrtání a připisování došlo, že bych možná měla pokračovat v tý ekonomii, měla jsem sice tak půlku básničky, ovšem bylo už docela pozdě, tak jsem to odložila, že to dokončim pozdějc. To jsem později i udělala a skončilo to následovně.
Mlčky v mrazu
------------------
Jdeme mlčky vedle sebe
mráz na rukou mě zebe,
kaluže pod ledem a zmrzlá tráva,
zchladlé jehličí nám tiše mává
a vítr kolem profukuje
když sníh nás vlažně obletuje...
Pak náhle zastavíš mě jemně,
srdce rychle buší ve mně,
když vidím vločky padat na tvé vlasy
a mlčky mrazit tvoje řasy,
jak tiše se na tobě třpytí,
z tváře usměvavé tvé oči svítí
a hřejí celé okolí,
mráz rostliny už nebolí...
Pak vztáhneš svoji ruku ke mně
a po mé pohladíš mě jemně,
pak řeknu to, co už dlouho vím,
tvým krásným očím medovým,
že ač okolí tak studí,
jen pro tebe však v mojí hrudi
mé srdce už mnoho dní buší,
lásku moji totiž tuší,
fakt, že když na tebe se dívám,
chuť obejmout tě mívám,
chuť pohladit tě, políbit,
a navždy s tebou takhle být...
(no, připsala bych i věnování, žel moje oblíbené provokativní "Cukříčkovi" mi bylo zakázáno, takže nic
)Jinak, co říkáte?
Když jsem teda cukříček, tak snad budu mít sladkej život :-i :-))
OdpovědětVymazatIncik: Aby si nedostal cukrovku ;-)
OdpovědětVymazatBasnicka je uuuzasnaaa :-)
Tady to vypadá, že je tu někdo zamilovanej. Až tak trošku onomu člověku závidim. O mě nikdo nic ták krásneho nenapsal. :-)))
OdpovědětVymazatJen tak dál.
hezoučký... :D
OdpovědětVymazat