Gastro Hradec 2006 I.

pět ráno? Cože?
4:00, vstávám. Čím to je, čím to je, že se mi vůbec vstávat nechce? . Možná tím, že včera jsem překonala rekord v pobytu ve škole, odcházela jsem v pěkných 21:30. A to byste nevěřili, celou noc se mi nejen že zdály hnusný noční můry o zdobení dortů , navíc se ukázalo, že 4,5hodiny spánku je fakt málo. Pro příští ročník prosím začátek soutěže až v šest večer .
Ale abych se vrátila úplně na začátek, je takových pěkných 4:50 a já stepuju na chodníku před naším domem. Z celý ulice žiju tak akorát já, proto mě po chvíli usínání ve stoje dosti překvapuje auto, co náhle krokem projíždí po konci naší ulice a mizí za rohem. To musí bejt nějakej magor, takhle brzo ráno někam jezdit . Á tak ne, je to moje třídní učitelka, co špatně pochopila popis cesty k mému bydlišti . No nic, už sedím na zadním sedadle jejího krásného Pola, které bude údajně splácet dalších asi 30 let a upadám do zoufalého stavu. Když se nám daří dorazit k paneláku, kde bydlí Ajs a nabereme ho, míříme směr škola. NECHÁPU jeho živej stav kombinovanej s tím, že dokonce i snídal.
Po příjezdu ke škole, stále ještě šero, vstupujeme po chvilce napětí zjišťujeme, že z našeho skvostu (abych byla konkrétní, učitelčina skvostu, protože já jsem akorát pekla, mimochodem spálený , korpusy a s Ajsem jsme po omazávali vyšlehaným stoprocentním tukem. Ten jsme velmi rychle přejmenovali na Smetanový krém tukový a všem jsme nabízeli. To byla bžunda, dva lidi to ochutnali . Ale abych nezapomněla všechny naše zásluhy, vyvalovali jsme učitelce ještě modelovací hmotu na růže, btw. velmi luxusní a přicmrdovali jsme ) nic nespadlo a pak se k mé veliké radosti vydáváme do vitríny. Vitrína se včera stala doslova fenoménem, protože jsem se tam chtěla strašně podívat (je tam vystavenej dort z loňského Gastra, je sice taky pomazanej jen tukem, ale v korpusu je přecejen voda a...no víte, chci se v tom v nestřeženou chvíli porejpat ) a učitelka mě tam pořád nechtěla vzít, takže jsem hlášku "A dostaneme za to zaplaceno? " prokládala nenápadným "A půjdeme do vitríny? ", což oba moji spolupracovníci špatně nesli (nemám tušení proč ) a nebylo mi to dopřáno. Ale povim vám, to je ale smrádek . Když jsme do vitríny vrátili nepotřebný svícny, vyrazili jsme nakládat věci do auta. Postup: Nastoupí Ajs, na něj se hodí dort, já si skočim dozadu, rozvalim se a vytáhnu rohlík se sejrem plnej chlupů. Proč? No protože mám hlad . Ale ne, moje aktivní zvíře se ráno rozhodlo, že mi pomuže se snídaní, takže když jsem namazala rohlíky a šla shánět do ledničky sejra, ona si bystře ze židle začla ty rohlíky stahovat k sobě, že se o ně postará. No kde to jsme . Řeknu vám, taková snídaně je prima věc. Hlavně, když sedíte v autě před Hradcem, drobíte po CIZÍM autě a máte povznášející pocit, že ještě tak dvě hodiny a budete se moct i usmívat .
Po obkroužení kolečka u Aldisu jsme konečně zaparkovali a vydali jsme se dovnitř. V sále velkej ruch, všude se honem dekorovalo (to mě fascinuje, v propozicích je, že dekorace není důležitá a přitom každej přitáhne takovejch blbostí kolem ), slepovalo a vyrovnávalo. Tak jsme se na to taky vrhli, byli jsme ovšem poněkud střímější, na zmačkanej průsvitnej ubrus jsme umístili na podstavec dort, poházeli jsme to mnou přivezenýma skleněnýma kamínkama ve tvaru srdíček a razili jsme pryč. Ještě před tím, než nás ovšem vyhodili ze sálu, že jde hodnotit porota, šel do kšá jeden výrobek u vedlejšího stolu. Jakási holka tam naaranžovala čtyři sloupy z korpusu plněného máslovym krémem, potažený modelkou a na nich měla takový jako škrabošky, přičemž každej ten sloup zobrazoval jednu emoci, ta tvář byla podle toho zařízená a bylo to fakt pěkný. OVŠEM. Někdo zřejmě neuvažoval, že to tam bude stát celej den v teple, nemluvě o tom, že to mělo těžiště tak 30cm nad zemí, jak to bylo vysoký. A najednou žuch a jeden ten sloup se rozsekal a málem vzal dort vedle. Holka po chvíli na čísi upozornění naběhla, sloup po uvážení odnesla a nechala tam jen tu masku, ovšem legrace zdaleka nekončila. My jsme se ovšem museli vzdálit.


Tohle je prosím náš skvost. Abych se přiznala, imho tam byly samozřejmě lepší kusy, ale byly tam i horší. Náš dort se mi líbil v tom, že, přinejmenším na mě, působil jednoduše a efektivně. A komu se to nelíbí, ať mi...políbí .

A teď mě už vážně omluvte, pokračování zítra, na klávesnici se mi špatně spí .