She is the ONE!

Lenička. A má už šestnáct
Rok se s rokem sešel (po kolikátý už tohle používám? ) a Lenička má, repsektive měla (14. září) narozeniny. Jelikož jsem ale člověk kvůli brigádám zaneprázdněnej, slavily jsme to až teď (za což se mimochodem ještě jednou omlouvám ). S vizí loňské oslavy jsme naplánovaly totéž (proto takovej dort ). Počasí nám nicméně nepřálo a proto jsem v sobotu odpoledne přicházela k jejich baráku s tím, že budem vevnitř.
Když mě Lenička (ráda bych upozornila na fakt, že velmi chladně ) uvítala, vlezly jsme do obýváku, kde jsme se u počítače zastavily a překvapivě zavládlo trapné ticho. "Tak co budem dělat?", ozvala se Lenka. "Budem sedět a zírat na sebe!", vyjekla jsem a sedla jsem si naproti ní. "Jéžiš to je ale ksicht! ", nevydržela to Lenka a po záchvatu smíchu jsme se vrhly na počítač.
Jedna taková úvodní, pro mě do budoucna obávám se velmi bolestivá


Nejprve jsme tak nějak prolejzaly všechno možný, Lenka mi předvedla, jak se leze na seznam.cz, když otevřela explorer (jak to může někdo používat?? ) a napsala do adresy "drums". Pak se tak zasekla, nahodila blbej výraz a pravila "Proč píšu drums když chci psát seznam??? ", no sranda
Hehe, klávesnice...a myška..


Pak jsem ještě Lence vrazila dárky, mezi nimiž byl dort, tričko s nápisem GRATULUJU, zíráte do blba ( (c)ZuSka ) a přívěšek na klíše ve formě takovýtý tabulky, kde hejbete čudlítkama a ono to kreslí. Pak s tim zatřesete a je to pryč (no chápete, ne? ).


Pak, když jsme začly koukat na film Křupan a po dvaceti minutách jsme to vzdaly, páč to byla nehorázná hovadina, jsme přešly na zem k monopolům a naší obvyklé několikahodinové hře, při níž rozvíjíme duchaplné rozhovory a navzájem ze sebe rvem peníze . Lenka však ještě před tím přinesla křečka (zřejmě s nim chtěla jako s figurkou hrát a doufala, že si nevšimnu, že přebíhá i když není na tahu ), kterého jsem samozřejmě zabavila.
Hele, dobrá ruka. Chřamst


Překousnu řemínek a zdrhám


A už se hraje. Lenka je nějaká chudá, zpestřuje mé dávání peněz její straně slovy "Dělej, mý děti hladověj " a nechce se fotit.


Fotka skoro hotová, teď už snad tu klobásku dostanu


Zatímco Lenkas si s čímsi hrála, odešla jsem na záchod a zanechala jsem foťák svému osudu vedle krabice od Monopolů. Tak se tak vracim a napadne mě, jestli si ho nevzala a zas tam na mě nečeká. No samozřejmě


Tentokrát už fotografování dovoluju, protože mám čas nahodit dostatečně blbej výraz


Fotka ze hry z Lenčiny strany. Tam vzadu si všimněte, jak poprvé za svůj život nad Lenkou snad i vyhrávám (a na okytičkovanej mobil u krabice vlevo se můžete podívat taky )


Buď se nechci fotit, nebo právě nehorázně prohrávám a nemůžu se na to dívat. Kdo ví


Abysme se dostatečně (ne)nudily (mám silné nutkání to NE smazat ), vrazila tam za náma náhle Lenčina sestra, zabrala počítač a pustila zlatou přilbu, která mě s prominutim vůbec, ale vůbec nezajímala . Nakonec jsem se ale dívala, jak tam tomu komusi vlastně kousek od našeho umístění nandávaj na hlavu ten zlatej nočník. Možná jsem se dívala až moc zaujatě, protože jsem si ani nevšimla, že mě Lenka fotí


Pak, když sestra nakonec zas vypadla, Lenka vypnula televizi, zas pustila nějakou hudbu a usídlily jsme se na gauči. Já jsem se chopila foťáku a zatímco Lenka byla lovit dort, já jsem fotila okolí.


Lenička pak dorazila, otevřela dort, dokonce se i zaculila...no nevyfoť to


Lehce nekvalitní foto, nicméně Lenka ho požadovala. Vršek krabice

S krabicí jsme si nakonec ještě užily, protože když skončilo focení, Lenka začla zavírat krabici, že ten dort zas odnese. Kvůli vejšce hlavy jedné postavikčy jí to však nešlo, tak to tam tak zoufale zaklapávala a začla se i lehce otupěle tvářit. Mé "To nezavřeš kvůli tý hlavě " jí dostalo natolik, že jen nadšeně vyjekla "Ajóó " a se smíchem to odnesla

Závěrečené, velmi hodnotné foto. Já. Blbě čumim




Tak zas za rok, Leni