Zas jeden vtipný..

školní týden
Jak to tak po 14ti dnech školy bývá, přišla praxe a s ní i ranní vstávání v pět. Jelikož mi tohle moc nedělá dobře (no, komu jo? ), moje následné pracovní výkony jsou dosti...no...řekněme nedostačující .
Začlo to už v pondělí, kdy jsem dělala žloutkovej krém. Tak si na to pak pěkně vařim "puding" a sleduju, jak to NEhoustne, ač by mělo. Když to teda lehce řídké dovařim, hodim do stroje a dodělám, nestačim se divit. Krém, co měl mít hustou, nečekaně KRÉMOVITOU konzistenci, teče jak kojenecký zvratky, né-li hůř . To jste měli v úterý ráno vidět ten, jak říká spolužák, "výprc", když mi k tomu mistrová prváků něco říkala .
Další opravdu povedenej kousek se mi povedl tuším v úterý. Tak si tak pěkně vyrobim pálenou, naleju do ní vejce, nastříkám ji a jdu pryč. Odpoledne spolužák dělá bílkovej krém. Naleje do něj rozvar a pak se diví, že se to nevyšlehalo a strašně to kleslo. Mistrová se taky diví. Druhá mistrová se taky diví. A pak...se přes celou dílnu ozve "No tys to tam totiž lil tady přes ty žloutky!!! (abysme si ujasnili situaci, lil to tam přes MOJE žloutky, který jsem ráno ze stroje neumyla ). Když jsem se mu teda přiznala, neodpustila si poznámku "No, ale teda hlavně, že sis ten kotel odmastil " [sebemenší trocha tuku (například ze žloutků ) zabrání vyšlehání bílků a vlastně to zničí] a vzdálila jsem se, ten bonzák hnusnej šel za mistrovou a jen tak mimochodem jí to vyslepičil . Když pak roztíral původně bílkovej krém na indiánky přes šablony do tvaru laskonek, házel na mě víc než škodolibé ksichty

Tímto ovšem štěstí v mém okolí zdaleka nekončilo. Pak jsem totiž pekla s Janou rolády. Jana pěkně rozetřela roládu, stáhla jí na plech, strčila do trouby a šla dál roztírat. To jsem se pak při vytahování pěkně divila, když jsem zjistila, že ona strčila ten plech pod půlku dvojitý mřížky, co je v troubě a ty roládu vlastně zabalila neupečenou . Ještě štěstí, že to pomáhala rozírat MOJE rolády a bylo to vlastně na mě .
Ovšem absolutně nejlepší sranda přišla dneska, když jsem pomáhala Janě plnit šlehačkou 230 griliášek k obědu. Tak jsem si teda hrdinně vzala sáček se šlehačkou a plnim. Tak po půl hodině přišel hřeb týdne. Držim griliášku, rvu do ní šlehačku a koukám se do ní, kolik jí tam už je. Náhle ten sáček PRSKNE a já...nevidim na jedno oko. No to víte, to člověk obvykle nevidí, když mu celý voko zaplácne prskanec šlehačky
Se šlehačkou však legrace zdaleka nekončila, protože se kolem nás s Janou sešly prvačky a z nudy nás pozorovaly. Tak si tak plnim a náhle mi začla padat šlehačka opačnou stranou trubičky, tak jsem šla ke kotli, že jí shodim. Švihla jsem rukou tak trochu vodorovnějc a...ten flusanec šlehačky zajel pod vedlejší stůl . Jsem se zmohla akorát na "Tak zrovna TOHLE se od nás neučte ". A mimochodem, na skříni zas visí školní rondon. Pak se ozvu, jak to dopadlo tentokrát .