Deník horizontální pracovnice 2x01

jako fénix z popela...
A je to tady. Veškerý odpor je marný, o půl druhé nastupuju do busu směr Pec. Vlastně už ani odporovat nechci, snad jenom... Jedu se stejnejma holkama co minule, plus nějakej típek a jedna třeťačka. Abych se dostala k jádru problému, mluvila jsem se čtyřma různejma lidma a ti mi nezávisle na době sdělili, že jim děvčátka vyprávěla, jak to se mnou není k přežití. Zvláštní, jeden den přijdu z praxe, bolí mě hlava, tak prosím o zeslabení televize. V Nikolině verzi z toho ovšem vylezlo, že každej den když přijdu, tak na ně ŘVU, ať vypnou televizi, že chci spát (nevím jak vy, ale já tam shledávám pár rozdílů ). A abych nezapomněla, hlasitě smrkám (z toho jsem se ještě nevzpamatovala ), ráno na ně svítim, moc na ně větrám (kdyby NĚKDO nekouřil na posteli tak bych nevětrala), ráno je budim a neuklízim. Rozumnějte, prostě se se mnou nedá přežít . Ale s nima to je samozřejmě med, žejo . Kdo by neměl rád kouření přímo na jeho astmatický plíce, večerku ve dvanáct, ač vstává v pět, hlasitou, neustále opakovanou totálně dementní hudbu a výčitky na každym kroku. Pokud se z týhle praxe už nevrátim, at bude krycí verze jakákoliv, je to proto, že tekla krev při bitce na ubytovně .
Abych se zmínila taky o věcech pozitivních, dle potřeb jsem obměnila výbavu, takže k jídlu mám akorát pytel jablek a žvejkačky, mám plavky, absolutně luxusní odpadkovej pytel, botasky do posilovny, v rámci udržení psychického stavu mám s sebou Lenčin discman (mp3přehrávač stále stávkuje) a mám tři knížky, z nichž je jedna Egypťan Sinuhet (So, co myslíte, jakou mám šanci? ).
A předcestovní info? Zbytky kytek jsem zalila, zastlala jsem peřiny, zjistila si množství sněhu v Peci a hodlám zmizet. Tak se tu mějte hezky, možná se trochu sešitá, rozmlácená a poškrábaná vrátim .

Cause I'm leavin' on a ...ČSAD České Budějovice