neděle 19. června 2005

Mise Červený Kostelec, den dva, part V.

týrání palačinkami zakázáno!
[10:30] Právě jsem byla velmi,ale velmi ošklivě vyhána z postele s tím,že mám nasmažit tak 60 palačinek pro všechny děti.Mámina kolegyně,která tady v Kostelci bydlí a přijela za námi s věcma na palačinky ještě lehce škodolibě poznamenala,že mi to nezávidí.Hm,já si to taky nezávidim.
[10:45] První,co mě po vstupu do kuchyňky vyděsilo k smrti bylo zjištění,že tam jsou jen plynový vařiče.No to jsem teda zvědavá.
[10:58] Už nejsem zvědavá,už vim,že to nejde.První palačinky jsem vzala ven na procházku a z pánve jsem je hodila rovnou do popelnice. Ale měly zdravou barvu,to zas jako ne že ne.
[11:12] Poté,co se mi podařilo vyrobit tak čtyři překvapivě poživatelné palačinky,jsem zjistila drobnou chybku.Tak nějak úplně nemáme marmeládu.A to jsem tak doufala,že chuť spáleniny přebiju chutí ovoce. No tak nic.
[11:20] Když jsem matince sdělila absenci marmelády,ta se tak mile zaculila na Incika,zašišlala :"Tomášínkůůů,už přestalo pršinkááát! " a vyslala ho do civilizace na nákup. Podlejzačka.
[11:30] Maminka přišla na návštěvu.Podívala se na hromádku asi tří dosti pofidérních palačinek a pravila,ať si pospíšim,že mi jich chybí ještě tak padesát. Ještě,že nemám násilnický sklony,jinak bych jí dala pánví.
[11:35] Hned jak jsem bez dozoru,tak se fakt daří.Při otáčení palačinky vyprsklo těsto tak,že jsem se ohodila vlasama počínaje a podlahou konče. To byste neřekli,jak může horký těsto v obličeji pálit.
[12:25] Incik se vrátil a mně se zatím překvapivě začlo celkem dařit. Dokonce za mnou zavítal při prohlídce kuchyňky i nějaký otec s dcerkou.Tak se tak zahleděl na moje dosavadní výtvory a pravil,že "Musej jít rychle pryč,nebo budou muset ochutnat". Blázen.
[13:40] Tak víceméně hotovo,ale mám nervy v pánvi,těsto ve vlasech a proklínám se za chvíli,kdy jsem s timhle souhlasila.Ovšem jak se říká,pozdě bycha honit.

Žádné komentáře:

Okomentovat