Prvním a zároveň nejtěžším krokem je najít v tom děsným binci (ta mizerná On-linka měla pravdu
) poznámky z praxe ...což se mi ovšem nakonec přece jen povede 
-------------------- Předkrokem k druhému kroku je čekání na volnou kuchyň...což v mém případě trvá přes 15 hodin
nakonec se ale přece jen dočkám a jde se na to...
teď se uvidí jestli si to dobře pamatuju -------------------- Třetím krokem je vyvalování listového těsta (jasně,v globusu ho sice maj za 19,50 Kč,ale přece jen u zkoušek by mě s takovouhle odpovědí vymetli
)
-------------------- Pak dám těsto do lednice a odskočím si k pc...když si na něj po hodince vzpomenu,je tvrdý na šutr
(detáááájl ) Čtvrtým krokem je natáčení na trubičky
...
-------------------- Pátým krokem je of course pečení...akorát jsem si nemohla vzpomenout na kolik se to peče,takže jsem se musela poradit s učenicí techologie
( když dáte foťák do ruky mý matce,později se nad každou druhou fotkou podivujete se slovy :kdy tohle proboha vyfotila?? )
-------------------- Šestka je stahování z trubiček...v této fázi jsem si už standartně spálila ruku
(ta rukavice byla mokrá,takže moc neizolovala...ale zas si nepustim na zem plech takovejch krásnejch kremrolí,žejo? )
-------------------- Pak jsem asi půl hodiny šlehala a nakonec přišla sedmička (nemohla jsem si pomoct,takže to že je ten sníh růžovej se vám jen nezdá
)
a pak že na praxi nedávám pozor
-------------------- pak už jsem jen myla nadobí,přičemž se mi moc zalíbilo toto
:
bratr i jeho spolubydlící konzumaci přežili
zas jedna perlička na závěr
tuto fotku bych nazvala Chvilková slabost při modelování
výsledkem mého snažení,při kterém mi bratr pořád ujídal
,je toto : 
(trošlilililililililinku mi ujela ručka při focení
)
Ja sa pri uceni na skusky takmer vobec nenajem :-/ To neni fer :-)
OdpovědětVymazatV tý zástěře vypadáš fakt sexy :)
OdpovědětVymazatMám pocit, že (jakoby mimochodem) tvoříš navíc něco...
OdpovědětVymazatco na první pohled není vidět, ale po chvíli si snad každý musí všimnout, jak je to něčím...mňami. To, co píšeš.
A to, co pečeš, taky.
Tvoje kremrole měly v sobě taky něco navíc. S růžovým sněhem jsem je ještě nikdy neviděl.
A snad každý si musel všimnout, že jsou stejně zlatý, jako to hřejivý slunce na válu z první fotky :o)
PS: jeste jsem chtel rict, ze ty marcipanovy prasatka jsou : mily, srandovni, jednoduchy a zaroven jasne poznatelny. A snad proto se mi libi. Ten modelovaci krouzek by mel byt povinny pro vsechny cukrare :o)
OdpovědětVymazat:) já mám s tim úklidem praxi... proto radši už neuklízim, stejně by tam byl za chvíli bordel... :)
OdpovědětVymazat