čtvrtek 14. října 2004

Tak je nás o jednoho víc II.

jak to nakonec vypadá
za předpokladu,že jste četli můj žvatlanec s názvem Tak je nás o jednoho víc čtěte dál
1.boty si zásadně nerovnám
2.dveřma netřískám ..popravdě je mi toho chudáka líto,že bydlí tak blizsko domovních dveří - když si představim toho chudáka,jak ráno v šest tam musí poslouchat(nemáme promazaný dveře,aby bylo slyšet,když někdo jde ),jak táta odchází do práce,přičemž se šestkrát vrátí, protože nezkontroloval jestli náhodou neteče voda nebo není zaplej sporák (můj tatík je děsnej nervák,pořád musí mít všechno zkontrolovaný,jinak nemůže existovat ..možná to bude důvod toho,že pokaždý když jde nahoru,tak nejdřív vejde ke mě,z deseti cm mi koukne na monitor a jde pryč )
to JÁ si nerosvítim a potmě se plížim podle stěn
3.v tomhle bodu se docela hlídám...samozřejmě ne vždy je vidět že tam je,takže dělám že tam není a hlasitost podle toho vypadá
ale díky bohu že tam je,naučil mě vázat kravatu
nejsem si jistá,jestli s jeho příchodem něco přišlo,každopádně je soužití nás všech v pohodě...teda pokud si bratříček nepřivede svoje přítelkyně a nějaký kámoše a nedělaj bor*el až do rána

1 komentář:

  1. koukám, že tenhle příspěvek si nakonec musim okomentovat sama :DD

    OdpovědětVymazat